léčebný postup spočívající v korekci genetické výbavy *konkrétní osoby, která trpí geneticky podmíněnou *chorobou. Tento postup spočívá především ve vnášení genetického materiálu do *buněk za účelem náhrady, opravy či funkčního vyřazení vadného *genu, popřípadě dodání genu nového; dalšími formami mohou být užití onkolytických *virů a terapeutických *vakcín, založených na genetických manipulacích.$Původně si tato *metoda kladla za cíl léčit především dědičné choroby, způsobené jedním genem. V současnosti patří k jejím cílům i změny funkce orgánů či reaktivity organismu nebo potlačení nepříjemných *symptomů nemoci, jako je třeba bolest. U některých chorob byl tento léčebný postup již úspěšně použit (například některé typy těžkých imunodeficiencí), přesto jde dosud spíše o experimentální terapii, která může přinášet i řadu vedlejších efektů. Mezi nemocemi, u nichž je, nebo se předpokládá uplatnění genové terapie, patří zhoubné nádory, kardiovaskulární a metabolické choroby, degenerativní nervová onemocnění, *AIDS. Perspektivní je rovněž využití těchto *technik v transplantační medicíně. Velkým etickým a právním problémem je otázka možnosti aplikovat genovou terapii na embryonální zárodečné buňky, aniž by byl přerušen vývoj embrya. Technické problémy současných genových terapií se týkají především účinnosti a přitom bezpečnosti vektorů (přenašečů genetického materiálu), kterými jsou dnes nejčastěji *adenoviry nebo dříve *retroviry. (Petr Bureš)