analýza párů bází <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nukleotid')">*nukleotidů</span> na specifických pozicích <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kyselina, deoxyribonukleová')">*DNA</span> daného vzorku pro účely <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('genealogie')">*genealogie</span>. (Markéta Zachová)$Na výzkum mimoevropských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultur</span> byl například aplikován //Rorschachův test//. Jeho tvůrce švýcarský psycholog a&nbsp;psychiatr Hermann Rorschach (1884–1922) vypracoval tuto projektivní metodu ve spolupráci s&nbsp;Eugenem Bleulerem (1857–1939) a&nbsp;Carlem Gustavem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jung, Carl Gustav')">*Jungem</span> (1875–1961) původně pro potřeby klinické praxe. Jedná se o&nbsp;vyšetření systému a&nbsp;struktury <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('osobnost')">*osobnosti</span>, které je založeno na volné interpretaci poměrně složitých inkoustových skvrn na bílém pozadí. Test se skládá z&nbsp;deseti tabulek, na nichž jsou zobrazeny šedočerné nebo různobarevné abstraktní skvrny. Úkolem zkoumané osoby, které jsou tabulky předkládány ve stanoveném pořadí, je vyjádřit názor na význam jednotlivých skvrn. Výzkum vychází z&nbsp;předpokladu, že vnímání a&nbsp;imaginativní produkce úzce souvisí s&nbsp;osobností. Někteří lidé mají například tendenci vnímat skvrny jako celek, jiní se upínají k&nbsp;drobným detailům, barvě nebo tvaru. Odpovědi lze skórovat různými způsoby. Hlavními interpretačními kategoriemi jsou však „lokalizace“, „determinanty“ a&nbsp;„obsah“. Lokalizace sleduje, zda odpověď zahrnuje celou skvrnu nebo pouze její část. Determinanta postihuje, zda osoba reaguje na tvar skvrny, její barvu nebo rozdíly v&nbsp;textuře a&nbsp;odstínech. Obsah zahrnuje sémantickou dimenzi projekce – to, co si výzkumný subjekt pod jednotlivými skvrnami představuje. Na těchto kategoriích je založeno několik skórovacích systémů. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konkrétní')">*Konkrétní</span> odpovědi jsou dále kodifikovány a&nbsp;klasifikovány podle předem stanovených kritérií a&nbsp;poté, podle určitého klíče, který byl standardizován pro euroamerickou populaci, vyhodnocovány a&nbsp;interpretovány s&nbsp;cílem identifikovat základní osobnostní charakteristiky.$Vedle Rorschachova testu pronikl do antropologie také// tematický apercepční test// (anglicky: //Thematic Apperception Test//, zkratka: TAT), který ve 30. letech 20. století na Harvardské univerzitě společně vytvořili američtí psychologové Henry Alexander Murray (1893–1988) a&nbsp;Christiana Drummond Morganová (1897–1967). Tematický apercepční test se skládá z&nbsp;dvaceti mnohoznačných obrázků s&nbsp;různými postavami, objekty a&nbsp;scénami, jako jsou žena a&nbsp;dítě, žena a&nbsp;mladý muž, mladý chlapec hrající na housle, loďka kotvící pod stromem aj. Úkolem testované osoby je popsat a&nbsp;komentovat zobrazené situace na obrazech prostřednictvím příběhu. Tento test je založen na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hypotéza')">*hypotéze</span>, že člověk má tendenci ztotožňovat se s&nbsp;lidmi na vyobrazení a&nbsp;připisuje jim své vlastní myšlenky, pocity, problémy a&nbsp;motivy. Úkolem výzkumníka je odhalit základní témata, která se v&nbsp;imaginativní produkci zkoumané osoby opakují. Z&nbsp;odpovědí jsou pak vyvozovány povahové osobnostní rysy – projevy agresivity, nejistoty, méněcennosti a&nbsp;jiných sklonů. Interpretace TAT je velmi náročná; vyžaduje psychoanalytické znalosti a&nbsp;doporučuje se zasadit ji do širšího kontextu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('historie, životní')">*životní historie</span> vyšetřovaného jedince.$Projektivní testy nalezly své využití zejména v&nbsp;rámci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, psychologická')">*psychologické antropologie</span>, kde byl jejich prostřednictvím studován vztah mezi osobností a&nbsp;kulturou. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Soukup, Václav')">Václav Soukup</span>)