vejcovod, je vnitřním orgánem ženské pohlavní soustavy. Má tvar trubice dlouhé 10 až 15 cm. Mediálním koncem navazuje na dutinu děložní otvorem – //ostium uterinum tubae uterinae//, laterální konec se otevírá do dutiny peritoneální prostřednictvím //ostium abdominale tubae uterinae.// Podle průběhu lze na vejcovodu rozlišit //pars uterina//, která prostupuje stěnou děložní, zúženou část //isthmus tubae uterinae//, jenž přechází v nejdelší oddíl – //ampulla tubae.// Nejlaterálnějším, nálevkovitě se rozšiřujícím, úsekem vejcovodu je //infundibulum tubae uterinae//. Okraj *infundibula je rozeklán do 10 až 15 třásní //(fimbriae tubae)//. Nejdelší z fimbrií //(fimbria ovarica)// je dlouhá až 2 cm a přirůstá k *vaječníku. Stěna vejcovodu se skládá ze sliznice (s jednovrstevným cylindrickým *epitelem s řasinkami), která vybíhá v četné řasy //(plicae tubariae)//, jež jsou v ampulární části síťovitě uspořádány, zatímco v ostatních oddílech probíhají longitudinálně. Další vrstvou je hladká svalovina tvořená vnitřní cirkulární a zevní podélnou vrstvou. Povrch vejcovodu pokrývá //*peritoneum//, které přechází do závěsného aparátu – //*mesosalpinx.// Vejcovod slouží k transportu *vajíčka z vaječníku do dutiny *děložní. Při *ovulaci obejme vejcovod pomocí pohybů fimbrií vaječník, zachytí vajíčko a nasaje spolu s peritoneální tekutinou do dutiny vejcovodu. Peristaltickými pohyby svaloviny a kmitáním řasinek epitelu je vajíčko 4 až 5 dní transportováno vejcovodem do děložní dutiny. Vajíčko může být během transportu ve vejcovodu *oplozeno. (Lenka Vargová)