ruský básník, prozaik, dramatik, esejista a publicista. V jeho díle *láska pojatá v romantickém a nostalgickém duchu tvoří jádro umělecké výpovědi: v reakci na panovačnou a krutou matku a milostné znevolnění francouzskou pěvkyní Pauline Viardotovou jsou jeho tématem osudové ženy, které rozrušují život muže a zanechávají ho bezbranného a věčně tesknícího. Harmonické milostné vztahy jsou u Turgeněva většinou narušeny touto agresivní, živelnou, destruující vášní, například v novele //Vešnije vody// (Jarní vody, 1872), ale již i v raných povídkách //Asja// (1858), //Rudin// (1856) nebo v románu //Dvorjanskoje gnězdo// (Šlechtické hnízdo, 1859). Ke konci života se v tajuplných povídkách, například v Písni vítězné lásky (//Pesn’ toržestvujuščej ljubvi//, 1881) objevuje mystická erotika. (Ivo Pospíšil)