egyptský panovník 18. dynastie (vládl asi v letech 1347 až 1338 př. n. l.), syn (možná bratr) *faraona *Amenhotepa IV. (známějšího pod jménem Achnaton). Tutanchamon nastoupil na *trůn jako devítiletý chlapec (trůnním jménem Nebcheprure) po krátké *vládě záhadného faraona Smenchkareho, jehož totožnost zůstala neznámá. Někteří egyptologové se domnívají, že mohlo jít o Tutanchamonova bratra nebo spíše o nevlastní matku a první manželku Achnatonovu – *Nefertiti.$Nejdůležitějším dokumentem Tutanchamonovy vlády je tzv. Restaurační *stéla, která představuje negativní popis stavu *země, do něhož se *Egypt dostal vlivem reforem jeho otce. Za doby Tutanchamonova panování byly obnovovány zničené *chrámy zasvěcené bohu *Amonovi a královský dvůr se přestěhoval zpět do *Menneferu, tradičního sídla vlády. Staré kulty, zakázané faraonem Achnatonem, byly obnoveny a Théby se opět staly náboženským střediskem země. Egypt se vrátil od vynuceného *monoteismu zpět k *polyteismu.$Roli regenta mladého *krále zastával Haremheb, vrchní vojenský hodnostář, velitel královského vojska. Haremheb, kterého s královskou rodinou nepojily žádné příbuzenské svazky, měl jako regent právo nastoupit na trůn v případě, že by Tutanchamon zemřel bez potomků. V době, kdy byl Egypt ve vojenském *konfliktu*Chetity poražen u Amky nedaleko Kadeše, devatenáctiletý Tutanchamon v 10. roce své vlády nečekaně zemřel. Okolnosti jeho smrti nebyly dodnes plně objasněny, není vyloučeno, že se mohl stát obětí intrik při boji o egyptský trůn. Po Tutanchamonově smrti převzal na čtyři roky vládu jeho vzdálený příbuzný Aj a teprve po úmrtí Aje se k moci dostal vojevůdce Haremheb.$Tutanchamonova neporušená *hrobka (označovaná KV 62) byla objevena v roce 1922 v Údolí králů britským badatelem Howardem *Carterem, *mumie byla *pitvána v roce 1925 anatomem Douglasem Derrym. Avšak ani v dnešní době, za použití nejmodernějších metod (*CT), nebyly nalezeny důkazy, které by potvrdily domněnky některých badatelů o zavraždění mladého faraona.$Bohatý obsah Tutanchamonovy hrobky je vystaven v několika sálech Egyptského muzea v Káhiře. Mezi nálezy jsou také umělecké předměty dokládající egyptský smysl pro harmonické rodinné vztahy: například reliéf na opěradle takzvaného lvího trůnu zachycuje něžnou scénu – Tutanchamonovu manželku Anchesenamonu, jak natírá ramena svému královskému manželovi vonnou mastí. Neporušená královská hrobka nepřinesla jen řadu odborných poznatků o jednom z posledních panovníků Nové říše, ale především vzbudila po celém světě nebývalý zájem o Egypt a jeho dějiny. (Ladislava Horáčková, Jaroslav Malina)