1. soustavné třídění <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('typ')">*typů</span> v&nbsp;nějaké oblasti;$2. vědecká <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metoda')">*metoda</span>, založená na rozčleňování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('objekt')">*objektů</span> a&nbsp;jejich seskupování pomocí zobecněného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('model')">*modelu</span> nebo typu; dále též výsledek takového postupu; typologický způsob myšlení se uplatňuje hlavně v&nbsp;oborech zkoumajících složité a&nbsp;různorodé objekty (v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologii</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archeologie')">*archeologii</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('biologie')">*biologii</span>, geografii, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazykověda')">*jazykovědě</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('psychologie')">*psychologii</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sociologie')">*sociologii</span> aj.);$3. archeologická metoda definující <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konkrétní')">*konkrétní</span> typy na základě shodné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('morfologie')">*morfologie</span> a&nbsp;stylu (taxonomie) a&nbsp;dokumentující jejich výskyt v&nbsp;archeologickém inventáři, jejich časové a&nbsp;prostorové rozšíření (systematika). V&nbsp;archeologii začal jako první (od roku 1866) typologickou metodiku aplikovat švédský archeolog Hans Olof Hildebrand (1842–1913). Využíval ji však pouze prakticky (zejména při třídění spon v&nbsp;letech 1872–1873) a&nbsp;na rozdíl od Montelia nepodal teoretické zdůvodnění a&nbsp;metodická rozpracování. Za vlastního tvůrce typologické metodiky v&nbsp;archeologii je proto právem označován jeho krajan Oscar Augustin <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Montelius, Oscar')">*Montelius</span> (1843–1921). K&nbsp;vypracování metodiky využil Montelius nejen etnologických paralel, ale i&nbsp;soudobého technologického vývoje, který dokumentoval na příkladu železničních vagonů (ukázal vývojovou návaznost tvarů oken na sérii železničních vagonů: anglického z&nbsp;roku 1825, rakouského z&nbsp;roku 1840 a&nbsp;dvou švédských vagonů, z&nbsp;nichž jeden je první třídy a&nbsp;druhý smíšený [první i&nbsp;druhé třídy]). Zatímco německý archeolog a&nbsp;etnolog Gustav Friedrich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Klemm, Gustav Friedrich')">*Klemm</span> (1802–1867) se inspiroval ontogenetickým zárodečným vývojem, nezastíral O. A. Montelius podněty darwinovského evolucionismu. Monteliův žák Nils Åberg (1888–1957) o&nbsp;tom v&nbsp;roce 1930 napsal: „Typologická metoda je aplikací darwinismu na produkty lidské práce. Zakládá se na předpokladu, že lidská vůle je spoutaná jistými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon')">*zákony</span>, blízkými těm, které jsou důležité ve vývoji organického světa. Starožitnosti se vyvíjejí tak, jako by byly živými organismy, jednotlivé předměty jsou individua, typologická série představuje vývoj druhu (rodu) a&nbsp;skupiny typologických sérií pak vývoj rozvětvených druhů, které tvoří čeleď.“ (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)