mezinárodně právně závazný dokument vydaný Radou Evropy, jehož hlavním cílem je ochrana zájmu všech osob v&nbsp;průběhu realizace výzkumů na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk')">*člověku</span>; otevřena k&nbsp;podpisu dne 4. dubna 1997 ve španělském Oviedu. Česká republika ji podepsala dne 24. června 1998 a&nbsp;dne 22. června 2001 uložila ratifikační listiny u&nbsp;generálního tajemníka Rady Evropy. Úmluva o&nbsp;biomedicíně byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 96/2001 a&nbsp;vstoupila pro Českou republiku v&nbsp;platnost dne 1. října 2001. V&nbsp;návaznosti na ustanovení čl. 10 <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ústava')">*Ústavy</span>, který vychází z&nbsp;dualistického pojetí vnitrostátního a&nbsp;mezinárodního práva, to znamená, že mezinárodní smlouvy mají přednost před vnitrostátním právem.$Úmluva o&nbsp;biomedicíně stojí na třech základních pilířích: a) ochrana zájmů jednotlivce, b) ochrana zájmů společnosti, c) ochrana zájmů lidského společenství. Její dikce významně rozšiřuje katalog práv a&nbsp;povinností stanovený <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('deklarace, Helsinská')">*Helsinskou deklarací</span> a&nbsp;zavádí profesní a&nbsp;vědeckovýzkumné standardy. Poprvé se zde objevuje ochrana lidského genomu (zákaz diskriminace, zákaz zásahu do genomu, zákaz volby pohlaví). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Grígelová, Andrea')">Andrea Grígelová</span>)