specifický lidský neverbální projev, který lze do určité míry odvozovat od tzv. hravého výrazu mláďat <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('primáti')">*primátů</span>. Základní schéma úsměvu je vrozené. Objevuje se již u&nbsp;malých dětí, a&nbsp;to i&nbsp;u&nbsp;slepých. U&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neonatus')">*novorozeňat</span> je součástí „připoutávacího“ chování již v&nbsp;prvních týdnech života: u&nbsp;matky vyvolává silné emocionální prožívání posilující péči o&nbsp;dítě. Úsměv je také <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzální')">*univerzálním</span> lidským signálem používaným při pozdravu a&nbsp;tlumícím negativní emoce, respektive je spojován s&nbsp;pozitivními emocemi (pocitem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('radost')">*radosti</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('štěstí')">*štěstí</span>) a&nbsp;s&nbsp;přátelskými postoji. I&nbsp;přes obdobné zapojení mimických svalů je zřejmě třeba rozlišovat úsměv a&nbsp;smích a&nbsp;ten chápat jako samostatnou mimickou funkční jednotku. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Blažek, Vladimír')">Vladimír Blažek</span>)