v <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mytologie, řecká')">*řecké mytologii</span> první ze čtyř (respektive pěti) věků; šťastná doba vlády <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*boha</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kronos')">*Krona</span> (v&nbsp;Římě ztotožněným se Saturnem), kdy lidé žili v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('harmonie')">*harmonii</span> a&nbsp;míru, ctili <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('spravedlnost')">*spravedlnost</span>, řád a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čest')">*čest</span>. V&nbsp;dalších dobách (věk stříbrný, bronzový a&nbsp;železný) však náklonnost k&nbsp;majetku a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka')">*války</span> způsobily mravní rozvrat. Podle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hésiodos')">*Hésioda</span> následovalo po bronzovém věku ještě pokolení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('héros')">*héroů</span>, které bylo o&nbsp;něco spravedlivější než předchozí generace.$Toto mínění jako součást zakladatelských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mýtus')">*mýtů</span> a&nbsp;raných filozofických a&nbsp;etických učení (například <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('taoismus')">*taoismus</span>) je rozšířeno transkulturně: „Když vládla Veliká spravedlnost, byla země společná. Tehdy byli vybíráni moudří a&nbsp;schopní, spoléhalo se na důvěru a&nbsp;zachovával se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mír')">*mír</span> a&nbsp;svornost. Lidé se proto chovali jako k&nbsp;blízkým nejen ke svým příbuzným a&nbsp;považovali za své děti nejen své vlastní děti. Starci měli na sklonku života oporu, dospělí našli uplatnění, mladí vyrůstali, ovdovělí, osiřelí, osamělí a&nbsp;nemocní měli obživu. Muži dostávali svůj podíl a&nbsp;ženy nalézaly útočiště. Lidé byli spíše ochotni zanechat bohatství na zemi, než aby si je začali ukrývat. Spíše by se vůbec nenamáhali, než aby užívali svých sil jen pro svůj vlastní prospěch. Proto nevznikaly žádné špatné úmysly, nebylo krádeží ani loupeží, dveře se nezavíraly. (…) Nyní, když Veliká spravedlnost mizí, lidé se dívají na svět z&nbsp;hlediska zájmů své rodiny, jako k&nbsp;blízkým se chovají jen ke svým příbuzným, za své děti považují jen vlastní děti. Bohatství a&nbsp;síly používají jen pro sebe samy“ (úryvek z&nbsp;čínského starověkého traktátu //Ta Taj Li-ťi//, „Sebraná společenská pravidla staršího Taje“).$Avšak z&nbsp;archeologie pravěkých společností i&nbsp;z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnologie')">*etnologie</span> takzvaných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národy, přírodní')">*přírodních národů</span> víme, že to je značně idealizované, nereálné pojetí, že taková společenská situace nikdy neexistovala. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)