v *genetice populací mezní případ *driftu *genů, kdy nová *populace se odvozuje od jednoho nebo několika málo jedinců nebo když dojde z nějakých příčin (*nemoc, nepříznivé přírodní podmínky, kulturní a náboženská izolace skupiny jedinců) k restrikci početnosti populace (tzv. „*bottleneck efekt“).$U *člověka se vliv zakladatele pravděpodobně projevil téměř úplným chyběním krevní skupiny B (viz *krevní skupiny AB0) u amerických *indiánů, jejichž předkové přišli ve velmi malém počtu přes Beringovu úžinu asi před 15 000 lety. Mnohem mladšího data je genetický posun vlivem zakladatele u náboženských izolátů, jako jsou dunkerové a *amišové v severní Americe. Tyto *sekty byly založeny malým počtem migrantů z velké skupiny ve střední Evropě a zůstaly téměř úplně uzavřenou skupinou vzhledem k okolní americké populaci. Výsledkem je, že četnosti jejich krevních skupin jsou značně odlišné od populací jak v Evropě, tak v Severní Americe. Silný vliv zakladatele se projevil u obyvatel ve francouzsko-kanadském Québecu. Neprojevuje se u nich *diverzita *mutací podmiňujících *choroby, což je způsobeno dlouhodobou izolací populace. Například u genu //BRCA 1// podmiňujícího rakovinu prsu se u této populace vyskytují pouze čtyři *alely, zatímco je ve světě známo více než 500 alel. Obdobný případ vlivu zakladatele je znám u obyvatel Jižní Afriky, kde je asi 8 000 osob trpících porfyrií. Všech těchto 8 000 osob představuje potomky holandského kolonisty Herrita Janshe a jeho ženy Arianty, kteří se usadili blíže Kapského města v roce 1688.$Případ, kdy se v populaci prudce snížila početnost a následně se to projevilo ve změně její genetické struktury, se udál na malém ostrově Pingelap, který se nachází v *Mikronésii v západním Pacifiku. Tento ostrov je znám jako „ostrov barvoslepých“, neboť z 3 000 obyvatel je každý dvacátý barvoslepý. Jedná se o achromatopsii, při níž je rozeznávána pouze bílá, černá a odstíny šedé barvy; gen //CNGB3// zodpovědný za defekt čípků se nachází na *chromozomu 8. Navíc tito barvoslepí ještě trpí extrémní senzitivitou k světlu. Asi 30 % obyvatel jsou přenašeči této choroby. Přitom v jiných populacích se tato porucha vidění vyskytuje s četností pouze jeden postižený na 20 000 až 50 000 lidí. V roce 1870 byl ostrov zpustošen tajfunem, jehož řádění přežilo pouze 9 mužů a 10 žen, kteří byli zakladateli současné populace. Několik málo generací stačilo k obnovení početnosti populace, v jejíž genetické struktuře se však promítl extrémní „bottleneck“ kombinovaný s geografickou a kulturní izolací této ostrovní populace. (Jiřina Relichová)