označení pro skupinu náboženských *kultů, které vycházejí z tradičního *polyteisticky organizovaného *náboženství //vodoun// („duch“, z jazyka *kwa) západoafrických *etnik *Eweů, *Fonů a *Jorubů z oblasti Guinejského zálivu. Dnes oficiálním náboženstvím v Beninu, věřící jsou dále zastoupeni ve *státech Ghana, Nigérie a Togo. //Vodoun// představuje *animistickou víru spojenou s *kultem předků. Hlavní úlohu hrají ochranná božstva, kterým slouží duše mrtvých předků, každodenní praktikování *rituálů tedy posiluje jak společenský systém, tak i závislost na rodině. Nejvýše v *panteonu božstev stojí Bůh-stvořitel //Nana Baluku//, dále Bohové-hybatelé //Vodunové//. Ti jsou dětmi //Nanu Balukových// dvojčat //Lisy// (boha *Slunce) a //Mawu //(bohyně *Měsíce). Světu vládnou //Vodunové//, Stvořitel je kosmogonickým principem a do světských záležitostí nezasahuje. Počet //Vodunů// není prakticky omezen a řada z nich vystupuje jako ochránci jednotlivých rodů.$Během 18. století se toto náboženství ve formě vúdú kultů rozšířilo nejdříve v karibské oblasti Střední Ameriky zásluhou *otroků dovážených z oblastí Guinejského zálivu. Vúdú *kult se udržel na Haiti, na Kubě dal vznik santérii, *candomblé v Brazílii či louisianskému vúdú ve Spojených státech amerických. Obecnou charakteristikou těchto kultů je synkreze mezi křesťanskými (římskokatolickými) *světci a původními božstvy (//loa// či //lwa//) a to zřejmě ze snahy skrýt svoji víru před *otrokáři, kteří Afričanům praktikování jejich víry zakazovali. Síla //loa// je využívána prostřednictvím obřadů například k ochraně proti *zlu, k *léčení nebo přivolání štěstí. Během obřadu je vzývá //houngan// (*kněz) nebo //mambo// (kněžka). Kněz (kněžka) při provádění těchto obřadů často upadají do *transu. Obřad může provázet i obětování *zvířete. (Jaroslav Malina)