jeden ze základních evolučních mechanismů, popsaný nezávisle Charlesem *Darwinem a Alfredem R. *Wallacem. Mechanismus působení selekce je založen na následujícím logickém vývodu: 1. všechny organismy produkují více potomstva, než kolik může přežít a rozmnožit se; 2. mezi *genotypy existují geneticky podmíněné rozdíly v přežívání a *reprodukci; 3. jednotlivé genotypy v každé *generaci přispívají rozdílnou měrou do generace následující, tj. některé genotypy zanechají více svých kopií v dalších generacích než jiné. $Přestože základní princip přirozeného výběru – rozdílná *reprodukční úspěšnost – je velmi prostý, ve skutečnosti jde o rozmanitý soubor faktorů včetně způsobů, jakým selekce působí, rozdílných úrovní organizace biologických systémů, na kterých selekce působí, i důsledků tohoto působení. Na rozdíl od jiných evolučních mechanismů (například genetického *driftu, *migrace nebo *příbuzenského křížení), jejichž působení je nezávislé na *konkrétních vlastnostech jednotlivých *alel, selekce je na vlastnostech genetického materiálu závislá. Navíc zatímco drift, migrace či příbuzenské křížení působí stejným způsobem na všechny *lokusy, u pohlavně se rozmnožujících organismů mění přirozený výběr genové četnosti na jednotlivých lokusech nezávisle. Důsledky působení selekce jsou závislé na vztahu mezi *fenotypem a jeho reprodukční zdatností (*fitness), mezi fenotypem a genotypem i na vztahu mezi genotypem a reprodukční zdatností. Proto například nemůže mít selekce žádné evoluční důsledky, jestliže rozdíly mezi různými fenotypy v *populaci nejsou dány rozdíly mezi genotypy, nebo naopak když se fenotypy dané odlišnými genotypy neliší svým dopadem na reprodukční zdatnost svých nositelů. Intenzita selekce je vyjádřena *selekčním koeficientem //(s)//: čím je jeho hodnota vyšší, tím rychleji je z populace eliminován méně zdatný genotyp. Navíc platí, že změna v četnosti alel působením selekce je největší při intermediárních četnostech alel (nejvyšší jestliže jsou jejich četnosti totožné, tj. v případě dvou alel při četnosti 50 %). Z toho vyplývá, že jakmile se četnost výhodnější alely blíží 100 %, evoluce se zpomaluje.$Za součást přirozeného výběru je zpravidla považován i *výběr pohlavní. (Miloš Macholán, Jiřina Relichová)