francouzský prozaik; zakladatel a vůdčí představitel takzvané naturalistické školy. První román v duchu naturalismu //Thérèse Raquin// (Tereza Raquinová) vydal v roce 1867. V předmluvě k jeho prvnímu vydání napsal: „Když jsem vytvořil silného muže a neukojenou ženu, měl jsem jen jedno přání, nalézt v nich živočicha, vrhnout je do prudkého dramatu a pečlivě zaznamenat pocity a činy těchto tvorů. Provedl jsem prostě na dvou živých tělech analytickou práci, kterou patologové dělají na mrtvolách.“ Tento citát vystihuje podstatu *naturalismu, který se vyznačoval sledováním a detailním popisem denní reality, zaměřením na její drsné stránky, snahou pořídit dokument a v něm postihnout člověka ovládaného biologickými pudy a determinovaného dědičnými předpoklady.$Stěžejním Zolovým dílem je dvacetisvazkový románový cyklus //Rougon-Maquartové //(1871–1893) o osudech jednoho rodu za druhého *císařství. Na počátek Zola umístil „arbre généalogique“ („rodokmen“) a za předky rodiny vybral duševně chorou ženu, jejího manžela a jejího milence alkoholika. Nejznámějšími romány cyklu jsou //Le Ventre de Paris// (Břicho Paříže, 1873), //ĽAssommoir// (Zabiják, 1877), //Nana// (1880), //Germinal// (1885). Román //Germinal// je třináctou knihou historie rodu Rougonů-Maquartů, důležitým mezníkem ve vývoji francouzského románu. Je prvním uměleckým dílem z prostředí *proletariátu a ovzduší sociálních bojů. Zola uvažoval o různých názvech: //Stoupající bouře, Praskajíci dům, Rudá záře, Žhavá půda// či //Podzimní oheň//. Nakonec zvolil //Germinal// podle VII. měsíce republikánského kalendáře, který v období *Velké francouzské revoluce označoval období od 21. března do 19. dubna, tedy symbol rašícího jara i proletářských bouří. Zola pro román //Germinal// shromáždil mnoho dokumentů: procestoval uhelnou pánev Anzin, kde roku 1884 propukla generální hornická stávka, sehnal informace přímo od horníků a *úředníků, doslova prolezl důlní chodby a podrobně se seznámil s hornickým prostředím. Své poznatky doplnil detailním studiem pramenů a politických teorií *utopického socialismu. Román byl přijat vesměs s obdivem pro „sílu kresby a dech hrozné skutečnosti. Čtenář žije na pěti stech stranách s horníky a jeho srdce se často svírá“ (Adolphe Brisson).$Roku 1898 se Zola proslavil otevřeným listem //J’accuse …!// (Žaluji …!) proti porušení *lidských práv v antisemitské, takzvané Dreyfusově aféře. Své teoretické *názory vyjádřil ve studiích //Le Roman expérimental// (Experimentální román, 1880) a //Romanciers naturalistes// (Naturalističtí romanopisci, 1881). (Jaroslav Malina)