Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
v Brně společně s odborníky z dalších univerzit a z Akademie
věd České republiky zahajuje ambiciózní výzkumný projekt,
první internetovou interaktivní Encyklopedii antropologie,
která svým pojetím do jisté míry patří do kategorie informačních
příruček typu Wikipedie, nejrozsáhlejší a nejpopulárnější
internetové encyklopedie, respektive její předchůdkyně Nupedie.
S těmito referenčními nástroji ji spojuje společná platforma
(internet), interaktivita, možnost pravidelné aktualizace
dat a bezplatný přístup pro každého uživatele. Zamýšlená
encyklopedie vykazuje navíc řadu specifických rysů: záruku
vysoké odborné úrovně představuje nejenom široké autorské
zázemí, tvořené předními specialisty v antropologii a příbuzných
oborech, ale i redakční rada opírající se o početný kolektiv
recenzentů a konzultantů. Výchozí verze připravované „antropopedie“
bude v češtině, lze však počítat i s dalšími jazykovými
verzemi.
Encyklopedie antropologie navazuje na  Antropologický slovník
(s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by
mohl o člověku vědět každý člověk. Tento slovník byl publikován
v  roce 2009 (Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN
978-80-7204-560-0; on-line verze je zdarma přístupná na adrese
http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/index.
html). Encyklopedie, podobně jako citovaný Antropologický
slovník, respektuje fakt, že moderní antropologie je interdisciplinární,
komparativní a  holistický vědecký obor hledající
odpovědi na základní otázky lidského rodu: „Odkud jsme? Jací
jsme? Kam jdeme?“ Vychází z poznání, že lidé a lidská společenství,
jejich vznik, vývoj a  proměny jsou určovány navzájem
se ovlivňujícími danostmi biologickými, medicínskými,
psychologickými, sociálními, kulturními atd. Nezbytný v této
vědecké disciplíně je proto celostní výzkum. Antropologie
studuje biologickou variabilitu člověka, podobnosti a  rozdíly
ve  vztahu k  ostatním biologickým druhům (zejména našim
nejbližším příbuzným – primátům). Zároveň zkoumá lokální
sociokulturní varianty univerzálních struktur lidského myšlení
a chování, jejich rozdílnosti a podobnosti v celém kontinuu vývoje
i možného budoucího směřování.
Specifikem Encyklopedie antropologie je její originální koncepce,
vymykající se všem obdobným pracím, které byly dosud
na toto téma ve světě vydány. Programově je budována jako integrální
databáze poznatků, jichž bylo v oblasti věd o člověku,
společnosti a kultuře dosaženo v kontextu vývoje antropologie
a jejích subdisciplín, výzkumných metod, paradigmat a teorií.
Na rozdíl od standardních anglosaských slovníků a encyklopedií
rozšiřuje tematický záběr o oblast krásné literatury a výtvarného
umění. Její součástí je komplexní řada hesel věnovaných
oblasti umělecké kultury, kterou tradiční antropologie do značné
míry opomíjela. Tuto encyklopedii lze tedy označit za příspěvek
k rozvoji dosud málo celosvětově zpracované antropologie
umění a k obohacení epistemologických základů obecné
antropologie.
Druhým originálním specifikem Encyklopedie antropologie je
její interaktivita a mezinárodní autorské zázemí: bude neustále
doplňována o aktuální vědecké poznatky (autory hesel jsou
nezřídka autoři nových objevů) a bude reagovat na kritické postřehy,
náměty a podněty uživatelů.
Třetím originálním specifikem Encyklopedie antropologie je
webová platforma „Nové objevy a  výsledky“ (souměřitelná
s oborovými časopisy mezinárodní úrovně) přinášející recenzované
studie a zprávy o nejnovějších výzkumech a objevech
v antropologii a příbuzných disciplínách.
Encyklopedie je určena studentům a badatelům v oblasti antropologie
a „příbuzných“ disciplín (areálních studií, archeologie,
biokulturologie, biologie, ekonomie, etnologie, filozofie, folkloristiky,
genetiky, geologie, historie, kinantropologie, kulturologie,
lingvistiky, mediálních studií, medicíny, paleontologie,
politologie, právních věd, psychologie, religionistiky, sexuologie,
sociologie nebo teologie), učitelům a studentům středních
i vysokých škol a širší veřejnosti.
Encyklopedie bude ab initio zdarma přístupná všem uživatelům
internetu – to umožní naplňovat její smysl jako aktuálního
vzdělávacího a  vědeckovýzkumného nástroje. Encyklopedie
bývají totiž po právu považovány za korektní informační příručky
par excellence. Nad encyklopediemi lze ovšem rozjímat
i jinak než ve zmíněném smyslu. Abecední uspořádání encyklopedií
a slovníků nabízí lautréamontovská „nahodná setkání“
(„Je krásný … jako náhodné setkání šicího stroje a deštníku
na pitevním stole!“) nesouvisejících či odlišných objektů
a myšlenek. Tak se vedle sebe klidně octne cedník, cech, celibát
nebo Cellini někde u Cesty osmidílné … a vznikají mnohá
jiná překvapivá sousedství, podněcující fantazii, inspiraci,
originalitu a  tvořivost. Snad Encyklopedie antropologie bude
plnit nejen roli příručky, ale i vize surrealistů či francouzského
filozofa a literárního teoretika Rolanda Barthese, jenž ve studii
věnované Diderotově Encyclopédie, ou dictionnaire raisonné
des sciences, des arts et des métiers (Encyklopedie aneb výkladový
slovník věd, umění a řemesel, 1751–1772) uvádí, „(…)
že neexistuje ani jedna obrazová tabule v Encyklopedii, která
by nebyla zdrojem mnohem silnějších vibrací, než jaké slibuje
jejich sdělná funkce. Tyto jedinečné vibrace jsou vyvolány
především úžasem“.