německý malíř; představitel středoevropského *manýrismu. Byl činný v Itálii, kde vstřebával podněty mistrů florentsko-římského manýrismu, poté v Mnichově a nakonec v Praze, kde byl v roce 1592 jmenován dvorním malířem císaře Rudolfa II a posléze působil i ve službách císaře Matyáše.$Byl vynikajícím portrétistou (například podobizny Rudolfa II.) i autorem náboženských a mytologických obrazů a alegorií, jež se vyznačují rafinovanou kompozicí (například //Paridův soud// z roku 1588 zachycuje vyváženě komponovanou skupinu postav štíhlých těl a elegantních postojů v krásně malované krajině; dva obrazy laškujících dvojic //Smějící se mladý pár// a //Mladý pár se zrcadlem//, v nichž se malíř zobrazil jako ztracený syn a své mladé ženě přisoudil úlohu jeho svůdnice; //Osvobození Andromédy; Triumf Amora a Bakcha; Tři Grácie; Zvěstování P. Marie// aj.). (Jaroslav Malina)