arabský básník abbásovské doby. V jeho dvorské milostné *poezii //(*ghazal)// je čistá, zduchovnělá *láska spjata s *ideálem uctívané, zbožňované ženy, jak ho známe z evropských středověkých rytířských románů. Básník ji nazývá paní //(sajjida)//, kněžnou //(amíra)//, královnou //(malika)// a sám sebe jejím sluhou a *otrokem. (Jaroslav Oliverius)