potomci al-Abbáse, příslušníka <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Muhammad')">*Muhammadova</span> rodu Hášimovců, druhá <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dynastie')">*dynastie</span> arabských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sunnité')">*sunnitských</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chalífa')">*chalífů</span>. Vládla v&nbsp;letech 750 až 1258, poté co moc dobyla na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Umajjovci')">*Umajjovcích</span>. Abbásovci sídlili v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*městech</span> Bagdád nebo Sámarrá, nahradili účast arabských kmenových vůdců na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vládě</span> centralizovanou byrokratickou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('správa')">*správou</span> inspirovanou íránským vzorem a&nbsp;podnítili rozvoj islámsko-arabské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span>, politicky však postupně slábli, až byla jejich faktická moc omezena na Irák a&nbsp;nakonec jen na oblast Bagdádu. Od 9. století byli abbásovští chalífové nezřídka svévolně dosazováni vojenskými hodnostáři nebo poručnickými dynastiemi. Neuspěli v&nbsp;zápase s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ší’ité')">*ší’itskou</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('opozice')">*opozicí</span> a&nbsp;od 11. století jen potvrzovali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('muslim')">*muslimské</span> vládce islámského světa, kteří jim dobrovolně jako formálnímu představiteli <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sunnité')">*sunnitského islámu</span> chtěli vyjádřit loajalitu. K&nbsp;renesanci politické moci došlo počátkem 13. století, ta však skončila dobytím Bagdádu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mongolové')">*Mongoly</span> v&nbsp;roce 1258. Egyptští <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mamlúk')">*mamlúci</span> zřídili roku 1260 takzvaný stínový chalífát v&nbsp;Káhiře, který skončil roku 1518, když turecký Selim I. dal posledního Abbásovce převézt do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Istanbul')">*Istanbulu</span>. Mezi nejvýznamnější představitele Abbásovců patřili al-Mansúr a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hárún ar-Rašíd')">*Hárún ar-Rašíd</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)