postava ze //*Starého zákona//, knihy //*Genesis//; židovský patriarcha; první a nejvýznamnější z biblických praotců neboli *patriarchů; otec Izáka a děd *Jákoba (Gn 12–25). Poslechl Boží výzvu, opustil svou zemi a vydal se na neznámé cesty; uvěřil Božímu příslibu a za to se v pokročilém věku stal otcem, a tak i praotcem *Izraele. Je pokládán za *symbol činné *víry. Původně se jmenoval Abram (hebrejsky: „otec [je] vznešený“). Pocházel snad ze slavného jihomezopotamského *města *Uru, odkud vyšel s otcem Terachem do *Charránu a postupně poznal takřka celý tehdejší kulturní svět blízkovýchodního Úrodného půlměsíce. Utvrdil se ve víře v jediného *Boha – tak byla dokončena jeho dlouhá a podivuhodná cesta k nové víře, která by nikdy nevznikla bez překonání mnohobožství a bez poznání *tradice hlavních starověkých kultur *Předního východu. Nakonec se vydal se ženou *Sárou a synovcem *Lotem na Hospodinův pokyn do země zaslíbené. Byl dlouho bezdětný. Jeho první syn Izmael, zrozený z egyptské *otrokyně Hagar, byl i s matkou vyhnán. Dědicem zaslíbení byl až jeho druhý syn jménem Izák, kterého zplodil se Sárou.$Když Hospodin (*Jahve) uzavřel s Abramem smlouvu *obřízky, změnil mu jméno na Abraham, vykládané jako „otec množství“ (Gn 17,5–14). Jeho víru pak Bůh vyzkoušel příkazem k obětování Izáka. Když Abraham prokázal, že uposlechne, směl místo syna obětovat berana. Podle //Starého zákona// (Gn 25,7n) zemřel Abraham ve věku sto pětasedmdesáti let a byl pohřben v *jeskyni Makpela poblíž Chebrónu. Abrahama chovají v úctě jak *židé, tak i *křesťané*muslimové. Kromě údajů v //*bibli// nejsou Abrahamovy životní osudy doloženy, takže jejich historické pozadí a přesnější datování zůstávají nejisté. (Blahoslav Hruška)