1. obroušení – například zubů;$2. [*tafonomie], *tafonomický projev, který vzniká následkem činitelů erodujících povrch *kosti působením fyzické síly, čímž dochází k částečnému odstranění svazků kolagenních vláken (*kolagen). K mikroskopické abrazi může docházet před uložením kosti, při ukládání i postdepozičně. Jedním z hlavních činitelů abraze je sediment. Eolická abraze *spraší netvoří na velkých kostech *lesk ani škrábance, může ale ohlazovat a zaoblovat hrany zlomených kostí. Fluviální abraze vzniká při vodním *transportu kostí. Při abrazi dochází k ohlazení až vyleštění povrchu. V závislosti na velikosti sedimentu vzniká *striace. Přirozená abraze není na rozdíl od antropogenního obroušení *nástrojů prostorově omezená. (Michaela Zelinková)