postupná a&nbsp;pravidelná ztráta tvrdých zubních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tkáň')">*tkání</span>, tj. skloviny //(<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('enamelum')">*enamelum</span>)// a&nbsp;zuboviny //(<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dentinum')">*dentinum</span>)//, následkem přirozené <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mastikace')">*mastikace</span> (žvýkání). Tento úbytek tvrdých zubních tkání se projeví nejdříve úbytkem skloviny a&nbsp;posléze je obnažena i&nbsp;zubovina v&nbsp;podobě žlutohnědých plošek a&nbsp;proužků. V&nbsp;místě obnaženého dentinu se směrem do dřeňové dutiny začne ukládat tvrdý <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dentin, sekundární')">*sekundární dentin</span>. Abradované plošky jsou pak odolnější proti zubnímu kazu. Při běžné abrazi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zubní oblouky')">*zubních oblouků</span> normální konfigurace jsou všechny zuby opotřebovány stejnoměrně. Mezi protilehlými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dens')">*zuby</span> vznikají otíráním zubních korunek při jejich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('okluze')">*okluzi</span> tzv. kontaktní usury, které jsou šikmo skloněné. U&nbsp;horních zubů jsou kontaktní usury uloženy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('linguální')">*linguálně</span> při kousací hraně nebo pod ní, u&nbsp;dolních pak vestibulárně (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vestibulum')">*vestibulum</span>). Mezi sousedními zuby se mohou nacházet tzv. intersticiální usury. Ty leží na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('aproximální')">*aproximálních</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mediální')">*mediálních</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('distální')">*distálních</span>) plochách blíže kousací plochy a&nbsp;vznikají vlivem nepatrných kývavých pohybů zubů v&nbsp;alveolech, čímž zmenšují mesiodistální rozměry korunky. Zuby však i&nbsp;nadále zůstávají v&nbsp;kontaktu a&nbsp;posunují se v&nbsp;zubním oblouku s&nbsp;přibývajícím věkem mesiálně.$Hodnocení stupně zubní abraze je v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologii</span> jednou z&nbsp;významných metod při odhadu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('věk, biologický')">*biologického věku</span>. Pravděpodobně nejstarší metodou hodnocení abraze je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Broca, Pierre Paul')">*Brocův</span> systém z&nbsp;roku 1879 s&nbsp;pětibodovou stupnicí hodnocení (stupeň 0–4). Z&nbsp;českých autorů navrhl návod pro hodnocení stupně abraze Boris <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bílý, Boris')">*Bílý</span> (1975). Abrazi hodnotí v&nbsp;rozsahu od 0 do 6 bodů a&nbsp;věk nepovažuje za jediný faktor, který ovlivňuje její stupeň. (Michaela Račanská, Lenka Vargová)