americká antropoložka; v&nbsp;současné době působí na katedře antropologie Kolumbijské univerzity v&nbsp;New Yorku (USA). Zabývá se zejména výzkumem beduínské společnosti v&nbsp;Egyptě, rozvíjením antropologické teorie <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gender')">*genderu</span> a&nbsp;kritikou antropologických koncepcí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span>.$Lila Abu-Lughodová je dcerou amerického politického myslitele jordánského původu Ibrahima Abu-Lughoda a&nbsp;americké historičky a&nbsp;socioložky Janet L. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Abu-Lughodová, Janet L.')">*Abu-Lughodové</span>, jimž Edward <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Said, Edward Wadie')">*Said</span> věnoval svou práci //Orientalism: Western Conceptions of the Orient// (1978, česky: //Orientalismus: Západní koncepce Orientu//, 2008). Antropoložce Lile Abu-Lughodové se díky její napůl arabské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('identita')">*identitě</span> podařilo začlenit se v&nbsp;80. letech do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komunita')">*komunity</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Beduíni')">*Beduínů</span> Awlad Ali v&nbsp;Egyptě. Výsledky výzkumu této beduínské pospolitosti zveřejnila v&nbsp;monografii //Veiled Sentiments: Honour and Poetry in Bedouin Society// (Zahalené city: Čest a&nbsp;poezie v&nbsp;beduínské společnosti, 1986). Ve zkoumané skupině si všimla dvou protikladných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('diskurz')">*diskurzů</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čest')">*cti</span> a&nbsp;emocionality (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('emoce')">*emoce</span>). Důstojné a&nbsp;stoické chování na veřejnosti je doplněno silným vyjádřením emocí v&nbsp;orální <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poezie')">*poezii</span>, což je ústřední charakteristikou jejich sociálního života. Monografie Abu-Lughodové vychází původně z&nbsp;interpretativního <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paradigma')">*paradigmatu</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, postmoderní')">*antropologie, interpretativní</span>), avšak zahrnuje prvky poststrukturální teorie (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, poststrukturální')">*antropologie, poststrukturální</span>) a&nbsp;je výrazně reflexivní vzhledem k&nbsp;pozici výzkumníka, výzkumným metodám, způsobům reprezentace a&nbsp;analýzám nativního diskurzu. V&nbsp;popředí jejího zájmu se objevují témata emocionality a&nbsp;genderu u&nbsp;žen na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Blízký')">*Blízkém východě</span>, které Abu-Lughodová rozvíjí i&nbsp;nadále. V&nbsp;knize //Writing Women Worlds// (Psaní ženských světů, 1993) se zabývá vyprávěními beduínských žen, z&nbsp;nichž odvozuje výklad jejich životních drah. Témata vyjednávání ženské identity na Blízkém východě v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kontext')">*kontextu</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tradice')">*tradice</span>, modernity, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náboženství')">*náboženství</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekularismus')">*sekularismu</span> se věnuje v&nbsp;souboru studií //Remaking Women: Feminism and Modernity in the Middle East// (Znovustvoření ženy: Feminismus a&nbsp;modernita na Blízkém východě, 1998).$Způsoby uvažování a&nbsp;reprezentace Lily Abu-Lughodové jsou inovativní a&nbsp;obohacují teorii i&nbsp;empirii moderní antropologie. Například článek „Interpretations of Culture(s) After Television“, který je věnován vlivu televizních seriálů na utváření moderní ženské identity v&nbsp;Egyptě, představuje současně programový rozchod s&nbsp;interpretativním přístupem amerického antropologa Clifforda <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Geertz, Clifford James')">*Geertze</span>, který přerostl do zásadní kritiky koncepce kultury v&nbsp;její studii „Writing Against Culture“ (Psaní proti kultuře, 1991). Koncepci kultury považuje za falešný cíl antropologických výzkumů, za mocenský nástroj k&nbsp;tvorbě jiného; jeho prostřednictvím jsou takto získaní druzí konstruováni, produkováni a&nbsp;udržováni. Kultura podle ní nemůže být nadále chápána jako samozřejmý nástroj dělení mezi lidskými skupinami, neboť přeceňuje vnitřní soudržnost a&nbsp;homogenitu. V&nbsp;tomto světle navrhuje alternativní koncepce, jako například <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnografie')">*etnografii</span> partikulárního prostředí, výzkum praktik, jednání či konexí. Koncepce kultury má být odstraněna z&nbsp;důvodu „taktického humanismu“, protože bývá používána aktéry stejně jako koncept <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rasa')">*rasy</span>. Přestože byla zdůrazňována negenetická povaha kultury, tíhne tato koncepce stále k&nbsp;biologizaci. Obecně kulturní diskurz skrze esencializaci druhých produkuje mocenské vztahy a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hegemonie')">*hegemonie</span>. Tyto úvahy Lily Abu-Lughodové rozvířily v&nbsp;90. letech 20. století vášnivou polemiku mezi kritiky a&nbsp;zastánci koncepce kultury. V&nbsp;současné době je koncepce kultury stále častěji považována za problematickou a&nbsp;je obcházena a&nbsp;nahrazována studiem politiky identit a&nbsp;diferencí (Michal Tošner)