arabský termín znamenající zdvořilost, vzdělání, civilizované chování. Označuje se jím vzdělávací *literatura arabského *středověku, která chtěla poučení přinášet zábavnou formou a zprostředkovat umělecký zážitek. K próze tohoto druhu patřily dopisy, poselství vladařům s patřičnými radami panovníkům (takzvaná zrcadla princů), náboženské spisy, anekdotická vyprávění, bajky, příručky pro různé profese a podobně. Adab poskytoval encyklopedické vědění, byl synkretický, ale zároveň i svébytný jako celá islámská kultura. (Jaroslav Oliverius)