přizpůsobení, úprava něčeho k něčemu:$1. [biologie, ekologie], přizpůsobení se organismu podmínkám prostředí. V evoluční biologii je adaptace chápána jako tělesný znak, *fyziologický proces nebo způsob chování zvětšující pravděpodobnost, že organismus přežije a bude se rozmnožovat; přizpůsobení se určitým podmínkám vnějšího nebo vnitřního prostředí.$V neodarwinistickém pojetí *evoluce to vždy znamená přizpůsobení dědičné, tedy *selekci geneticky nejvhodnějších, nejvíce přizpůsobených jedinců. Ve skutečnosti jsou mnohé adaptace také na úrovni chování a sociální struktury nebo jako „vedlejší produkt“ některých již existujících adaptací. V poslední době se zjišťuje, že celá řada adaptací se realizuje a vzniká až v průběhu *ontogeneze na základě vlastností přiměřených pro tento účel. Skutečné přizpůsobení pak je ovlivňováno celou řadou dalších nedědičných nebo i vnějších faktorů a za určitých podmínek se daný jedinec, vhodně geneticky vybavený, vůbec nemusí přizpůsobit. Příkladem je ontogenetické formování lidské *bipedie, která vzniká a formuje se během prvních šesti let života *člověka. Takto se také adaptuje struktura i funkce lidského mozku; tento proces však probíhá mnohem déle. Je třeba zdůraznit, že základní *axiom *neodarwinismu o *nutnosti dědičnosti adaptivních změn je pravdivý, ale jeho neodarwinistický výklad je příliš zjednodušující;$2. označení procesu, při němž nová vlastnost vzniká;$3. [*sociologie, psychologie], přizpůsobení se jedince nebo společenské skupiny sociálnímu prostředí, podmínkám společenského života;$4. [divadlo], přizpůsobení struktury původního díla novému uměleckému záměru; l) aktualizace či *parodie díla, 2) *dramatizace díla, tedy převedení do podoby dramatické, případně divadelní. (Miroslav Králík, Jaroslav Malina)