multifunkční <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nukleotid')">*nukleotid</span> složený z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('puriny')">*purinové</span> báze adeninu, cukerné části 2’-deoxyribózy a&nbsp;tří zbytků kyseliny fosforečné. Slouží jako zdroj energie živých systémů a&nbsp;je využíván k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('transport')">*transportu</span> energie. Cukry a&nbsp;tuky (lipidy), jako zdroj energie živých organismů jsou při redoxních reakcích rozkládány na své základní komponenty – karbohydráty se rozkládají na jednotlivé cukry, ze kterých jsou složeny, například na glukózu a&nbsp;fruktózu, a&nbsp;z&nbsp;lipidů vznikají mastné kyseliny a&nbsp;glycerol. Cukry jsou posléze oxidovány v&nbsp;procesu označovaném jako buněčné dýchání až na oxid uhličitý. Z&nbsp;jedné molekuly glukózy přitom může vzniknout až 36 molekul ATP. Složitými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('biochemie')">*biochemickými</span> reakcemi se podobným způsobem produkuje ATP i&nbsp;z&nbsp;lipidů. Procesem zvaným hydrolýza se energie obsažená v&nbsp;chemických vazbách ATP uvolňuje, například ve svalech a&nbsp;přeměňuje na práci. Při této hydrolýze se z&nbsp;ATP odštěpují postupně jednotlivé fostátové skupiny, přičemž vzniká anorganický fosfát a&nbsp;nejprve adenosin difosfát (ADP) a&nbsp;posléze adenosin monofosfát (AMP). Při každé z&nbsp;těchto reakcí se uvolní 30.5 kJ.mol-1.$Pro zajímavost, buňky člověka spotřebují denně 50–75 kg ATP, tj. množství odpovídající přibližně jeho váze. Celkové množství ATP v&nbsp;těle je přitom však asi tisíckrát menší, pouhých 50–75 g. Biochemické reakce, kdy se ATP regeneruje z&nbsp;AMP a&nbsp;anorganického fostátu s&nbsp;využitím energie získané z&nbsp;potravin, ale produkují dostatečné množství ATP pro zajištění našich základních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fyziologie')">*fyziologických</span> funkcí. (Vladimír Sklenář)