řecky Aineiás, syn dardanského *krále Anchísa a bohyně *Afrodíty, jeden z obránců *Tróje. Aeneův příběh zpracoval Publius *Vergilius Maro v eposu //*Aeneis//. Podle jeho líčení Aeneas vynesl z hořící Tróje sošky Penátů, svého otce a syna Askania. Mořská bouře ho zahnala do *Kartága, kde se do něj zamilovala královna Didó. Aeneas však, jako vždy poslušen příkazu *bohů, odplul do Itálie hledat novou vlast. V Latiu zvítězil v *boji s rutulským králem Turnem a za manželku získal Lavinii, dceru krále Latina. Aeneas založil *město Lavinium a jeho syn *Askanios (Iulus) Albu Longu.$Aeneas byl uctíván jako římský národní *héros a jeho vlastnosti, „poslušnost a udatnost“ //(pietas et virtus)//, se staly vzorem všem *Římanům a jejich základními občanskými *ctnostmi. Aeneas byl vnímán nejen jako praotec všech Římanů, ale specificky i rodu *Iuliů (odvozujícího podle zjednodušené *genealogie svůj původ od Aeneova syna Iula [Askania]). Díky *adopci v *Caesarově závěti se členem tohoto rodu stal i jeho synovec Octavius, později císař *Augustus. Vyzdvižení Aeneových zásluh mělo za cíl propagandisticky zdůvodnit Augustovo výjimečné postavení v římské administrativě a kultu. (Jaroslav Malina, Marie Pardyová)