americký přírodovědec a&nbsp;geolog švýcarského původu; významný oponent <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Darwin, Charles Robert')">*Darwinovy</span> evoluční teorie. Agassiz studoval na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzita')">*univerzitách</span> v&nbsp;Curychu a&nbsp;Heidelbergu; v&nbsp;roce 1829 získal doktorát z&nbsp;filozofie na univerzitě v&nbsp;Erlangenu a&nbsp;roku 1830 ukončil studia medicíny na univerzitě v&nbsp;Mnichově. V&nbsp;mládí se zajímal zejména o&nbsp;botaniku a&nbsp;ovlivnili jej významní představitelé německé //Naturphilosophie// Lorenz Oken a&nbsp;Johann von Döllinger. Již ve dvacátých letech 19. století se Agassiz podílel na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klasifikace')">*klasifikaci</span> ryb, které Carl Friedrich Phillipp von Martius a&nbsp;Johann Baptist von Spix přivezli ze své expedice do povodí Amazonky. Během následujících let vydal studie //Recherches sur les poissons fossiles// (Výzkumy fosilních ryb, 1833–1843) a&nbsp;//Histoire naturelle des poissons d’eau douce de l’Europe centrale// (Přírodní historie sladkovodních ryb ve střední Evropě, 1839–1845), díky kterým získal pověst jednoho z&nbsp;mezinárodně nejproslulejších ichthyologů své doby. Od listopadu 1831 se Agassiz zabýval v&nbsp;Paříži <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('anatomie, srovnávací')">*srovnávací anatomií</span> u&nbsp;Georgese <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Cuvier, Georges Léopold Chrétien Frédéric Dagobert')">*Cuviera</span>. Cuvierova smrt v&nbsp;dubnu 1832 Agassizova pařížská studia již po šesti měsících předčasně ukončila; Agassiz se nicméně vždy pokládal za dědice odkazu velkého francouzského přírodovědce a&nbsp;propagoval jeho klasifikaci živočišné říše //(Vertebrata, Insecta, Vermes, Radiata)//. V&nbsp;roce 1832 byl jmenován profesorem na lyceu v&nbsp;Neuchâtelu.$Ve spisech //Étude sur les glaciers// (Výzkum ledovců, 1840) a&nbsp;//Système glaciaire// (Systém zalednění, 1847) uveřejnil Agassiz, ovlivněn geologickými výzkumy v&nbsp;Alpách a&nbsp;na Britských ostrovech a&nbsp;Cuvierovým učením o&nbsp;kataklyzmatech, teorii o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('existence')">*existenci</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('doba, ledová')">*doby ledové</span>.$V roce 1846 odjel Agassiz díky finanční podpoře pruského krále do Spojených států amerických, kde byl následujícího roku jmenován profesorem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zoologie')">*zoologie</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('geologie')">*geologie</span> na Harvardově univerzitě a&nbsp;v&nbsp;letech 1852 až 1854 působil jako profesor srovnávací anatomie v&nbsp;Charlestownu ve státu Massachusetts. Podílel se na vybudování Muzea komparativní zoologie na Harvardově univerzitě (1860), v&nbsp;roce 1863 byl zakládajícím členem National Academy of Sciences a&nbsp;od téhož roku působil rovněž ve Smithsonian Institution ve Washingtonu. Uveřejnil soubor odborných prací //Bibliographia Zoologiae et Geologiae// (1848–1854) a&nbsp;čtyřsvazkové dílo //Contributions to the Natural History of the United States of America //(Příspěvky k&nbsp;přírodní historii Spojených států amerických, 1857–1862). Mezi Agassizovy studenty náleželi významní američtí přírodovědci William Healey Dall, Alpheus Hyatt, David Starr Jordan, Edward S. Morse, Nathaniel Shaler nebo jeho syn Alexander Agassiz.$Agassiz dosáhl světové proslulosti jako jeden z&nbsp;nejznámějších vědců 19. století a&nbsp;náležel mezi přední odpůrce Darwinovy evoluční teorie (Agassiz chápal druh jako ztělesnění „boží myšlenky“). Proti Darwinově vizi postavil představu opakujících se globálních dob ledových, což byla variace na starší Cuvierovu teorii kataklyzmat. Své teologické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('názor')">*názory</span> vyložil v&nbsp;pojednání //Contemplations of God in the Kosmos// (Rozjímání o&nbsp;Bohu ve Všehomíru) z&nbsp;roku 1851 a&nbsp;téhož roku uveřejnil i&nbsp;přehled klasifikace lidských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rasa')">*ras</span>. V&nbsp;letech 1865 až 1866 uskutečnil expedici do Brazílie a&nbsp;roku 1871 zkoumal atlantické a&nbsp;pacifické pobřeží Severní Ameriky. Začátkem sedmdesátých let 19. století byl Agassiz považován za světově nejznámějšího amerického vědce. Slavný americký básník Henry Wadsworth Longfellow složil u&nbsp;příležitosti Agassizových padesátin oslavnou báseň. (Ivo T. Budil, Jaroslav Malina)