semitský termín, původně užívaný v&nbsp;obecném významu „vlastník“, potom i&nbsp;„pán“ a&nbsp;„manžel“. Ve starší době to bylo především označení místního bůžka, vlastníka posvátného místa (hory, pramene, brodu, božiště atd.). Mohlo jít i&nbsp;o&nbsp;funkci, známe baala – vlastníka či ručitele smlouvy (//baal berít//, Sd 8,33; 9,4), či baala tance (//baal marqód// z&nbsp;Der el-Kalcá u&nbsp;Bejrútu). Později se stal stálým titulem a&nbsp;nakonec i&nbsp;běžným označením západosemitského boha deště a&nbsp;bouře Hadada (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Iškur')">*Iškur</span>). Kolem roku 1500 př. n. l. získal Baal jako typické božstvo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vegetace')">*vegetace</span>, dárce deště, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plodnost')">*plodnosti</span> a&nbsp;života vůbec ústřední místo v&nbsp;kanaánském i&nbsp;foinickém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('panteon')">*panteonu</span>; dokládají to nejzřetelněji bájeslovné texty z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ugarit')">*Ugaritu</span>. Baal dostává čestné tituly, například //alijn baal//, „silný, mocný, vítězný Baal“, nebo //zebul baal ars//, „(jeho) Výsost vlastník (celé) země“ atd. Rozlišují se různí Baalové jako Baal Samém, „vlastník nebes“, nebo Baal Safón, „vlastník (hory) Safón“ ležící na sever od Ugaritu (//safón//, „sever“), na níž ležela proslavená Baalova <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svatyně')">*svatyně</span>. Safónský Baal, ztotožňovaný s&nbsp;řeckým Týfónem, byl hlavním bohem ugaritského panteonu, ale jeho uctívání bylo rozšířeno po celém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Přední')">*Předním východě</span>. Velkou úctu měl zřejmě v&nbsp;předizraelské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Palestina')">*Palestině</span> mezi tamními zemědělci. Dlouho tu přetrvávala, jak dokazuje například zápas <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prorok')">*proroka</span> Elijáše (l Kr 17–2 Kr 2) a&nbsp;jeho žáka Elíši s&nbsp;baalismem (2 Kr 2–8), který podporoval <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*král</span> Achab a&nbsp;jmenovitě jeho žena, foinická princezna <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jezábel')">*Jezábel</span>. Některá osobní jména ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starém zákoně</span>, tvořená se složkou //baal// ukazují, že byly v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Izrael')">*Izraeli</span> i&nbsp;synkretické proudy, které se snažily propojit baalismus s&nbsp;jahvismem. Baalovou družkou byla bohyně Anat, o&nbsp;jeho příbězích nás informují mytické texty, nalezené v&nbsp;Ugaritu. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Heller, Jan')">Jan Heller</span>)