český lékař-neurolog a psychiatr, malakozoolog a archeolog. Už v letech 1899–1915 jako lékař v Praze, zaujatý malakozoologií (publikoval i v zahraničí), filozofií, otázkami vzniku *člověka a jeho nejstarší kultury, respektive *paleoantropologií a archeologií, nejstarším výtvarným uměním, snažil se jako první organizovat komplexní výzkum českého *pleistocénu, snažil se objevit kosterní *pozůstatky pleistocenního člověka (První jistý nález diluvialních kostí lidských v Čechách,// Vesmír//, 1907).$V roce 1919 odešel na Slovensko jako vojenský lékař, v letech 1924–1943 pak byl na Lékařské fakultě nové *univerzity v Bratislavě přednostou Ústavu všeobecné biologie (docent od 1924, řádný profesor 1928, v letech 1933–1934 byl děkanem Lékařské fakulty, 1939–1941 přednostou Ústavu fyziologie, 1941–1943 vedl Ústav pro zoologii a srovnávací anatomii Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského. Spojoval náboženské a darwinistické přesvědčení, přednášel filozofii přírodních věd. Kromě toho se jako první soustavně věnoval poznání *paleolitického osídlení Slovenska. Z díla: //Diluvialní člověk //(1904), //Atypické kamenné kliny //(1933). (Karel Sklenář)