*archeologická lokalita asi 90 km jižně od Bagdádu (Irák), původně *město a metropole *Babylonie, osídleno od počátku 2. tisíciletí př. n. l. do 3–2. století př. n. l. Nejstarší *nálezy (obytné domy, *hroby) ze 14.–12. století př. n. l. Hlubší vrstvy jsou dnes pod hladinou spodní vody. Některé *stavby na základech z novoasyrské doby (Jižní hrad). Jednotný urbanistický celek vytvořen za *Nabukadnezara II. (604–562 př. n. l.). Střediskem společenského života byla královská rezidence, Jižní hrad, se sály obloženými glazovanými *cihlami a proslulými „visutými zahradami Semírámidinými“, které se nacházely v patře budovy. V přízemí bylo umístěno zavlažovací zařízení. (S historickou Semírámidou [*Semírámis] nemají však nic společného, název odkazuje na legendární Semírámís z řeckýchtextů.) Dále Severní hrad, Hlavní hrad a letní palác Nabukadnezarův v severní části města. Vně městských *hradeb na severní straně města se nacházel kultovní pavilon, od něhož směřovala obřadní cesta k bráně bohyně *Ištary (*Inanna) s dvojicí věží obložených barevnými glazovanými cihlami s podobami posvátných zvířat. Obřadní cesta dále pokračovala Třídou procesí uzavřenou hradbami s vnitřními plochami opět obloženými při zemi barevně polévanými cihlami s obrazy kráčejících lvů. Odtud cesta směřovala podél východní strany Jižního hradu do *svatyně boha *Marduka nazývané Esagila (sumersky: „dům s vysokým vrcholkem“) se *zikkurratem Etemenanki (sumersky: „dům, základna nebes a země“), jehož původní výška byla 92 m. Rozsáhlá občanská i kultovní městská zástavba byla zabezpečena dvojitým obvodem hradeb, branami, *příkopy i přídavnými opevňovacími zařízeními. Dochoval se hojný mobiliář včetně několika tisíc hospodářských, literárních a náboženských klínopisných textů. V achaimenovské době vznikla nová rezidence s palácem. Německý výzkum 1899–1917 (Robert *Koldewey). (Petr Charvát)