posmrtný mezistav, vymezuje mezidobí mezi předchozí a následnou *existencí jednoho a téhož jedince. Tato nauka vychází ze staroindického nábožensko-mystického učení filozofa Vasubandhua (4.–5. století) o antarábhava („mezistavu“), obsaženého v jeho díle //Abhidharmakóša// (Klenotnice nauky). Toto mezidobí trvá zpravidla ne více naž 49 dnů.$Reprezentativní dílo tibetské dordžethegpové *literatury //*Bardo thödol// (Tibetská kniha mrtvých) rozlišuje sedm *kategorií bardových stavů: 1. stav místa či procesu rození kjenä (tibetsky: //skje-gnas//), čímž se rozumí interval mezi spojením mužského *spermatu s ženským vajíčkem v matčině lůně a okamžikem příchodu jedince na svět (doba *těhotenství); 2. stav mezi *narozením a *smrtí //kješi// (tibetsky: //skje-ši//), čímž se rozumí celé období právě prožívané existence *člověka; 3. stav snění //milam// (tibetsky: //rmi-lam//), čímž se rozumí doba spánku od večerního ulehnutí do raního probuzení s jemu vlastním stavem podvědomí; 4. stav pohroužení mysli při meditaci //samtän// (tibetsky: //bsam-gtan//), kdy rovněž dochází k určitým kvalitativním posunům v člověkově vědomí; 5. stav v okamžiku umírání //čhikha// (tibetsky: ’//čhi-kha//), čímž se rozumí interval od chvíle, kdy jedinec začne umírat, až k okamžiku, kdy u něho „dojde k oddělení ducha od těla“. Tento stav podle //Tibetské knihy mrtvých// představuje první fázi vlastního posmrtného mezistavu a trvá zpravidla tři a půl dne; 6. stav zakoušení pravé či konečné podstaty všech jevů //čhöňi// (tibetsky: //čhos-ňid//), tzv. bardo prapodstaty, kdy se člověk z bezvědomí postupně probírá k novému, zbystřenému vědomí a získává nehmotné (*astrální) tělo. V tomto mezistavu, představujícím druhou fázi posmrtného barda, se mrtvému zjevují četná pokojná a hněvivá božstva s naléhavými výzvami; 7. stav vznikání //sipa// (tibetsky: //srid-pa//), poslední, třetí fáze posmrtného mezistavu zabírá delší čas (minimálně do 49. dne po smrti) a je charakterizována přípravami na nové zrození (převtělení) do bytosti v některém ze šesti stavů existence. (Josef Kolmaš)