reprezentativní dílo tibetské dordžethegpové *literatury, pojednávající o Vasubandhuově (4.–5. století) staroindické nábožensko-mystické nauce o posmrtném mezistavu antarábhava (*bardo), kterou v 8. století uvedl do Tibetu věrozvěst dordžethegpového *buddhismu *Pämadžungnä a jehož skrytý text (*terma) „objevil“ ve 14. století siddha Karmalingpa. Dílo je ve světě i u nás známé jako// Tibetská kniha mrtvých// (česky: 1991, 2008).$Text knihy představuje poučení pro právě zemřelého, jehož *duše se podle *víry *Tibeťanů po tělesné *smrti nachází čtyřicet devět dnů v bardu, stavu mezi úmrtím a znovuzrozením. Text tvoří tři části: 1. Bardo hodiny smrti – Čhikhäbardo (’//čhi-kha’i-bar-do//), trvající tři a půl dne a líčící duševní události v okamžiku umírání. 2. Bardo prapodstaty – //Čhöňibardo (čhos-ňid-bar-do)//, vyplněné *vizemi pokojných a hněvivých božstev. 3. Bardo vznikání – //Sipäbardo (srid-pa’i-bar-do)//, představující fázi hledání převtělení a končící znovuzrozením. (Josef Kolmaš)