pozůstatek původního obyvatelstva v&nbsp;oblasti západních Pyrenejí na rozhraní Francie a&nbsp;Španělska. Jejich celkový počet je v&nbsp;současnosti ca 600 000 (jazykově), z&nbsp;nichž většina žije na území Španělska (v&nbsp;provinciích Alava, Guipúzcoa, Navarra, Viscaya), na území Francie (jazykově jen desítky tisíc, výrazné asimilační trendy) a&nbsp;další skupiny mimo Evropu, zvláště v&nbsp;Jižní Americe. O&nbsp;jejich původu existují četné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hypotéza')">*hypotézy</span>, nejpravděpodobnější <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('názor')">*názor</span> vyslovil v&nbsp;roce 1821 německý filolog Wilhelm <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Humboldt, Wilhelm von')">*Humboldt</span> (1767–1835), který je považoval za potomky praobyvatel Iberského poloostrova, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Iberové')">*Iberů</span>. Zřejmě byli do horských oblastí vytlačeni jinými etniky z&nbsp;jihu z&nbsp;povodí řeky Ebro, a&nbsp;to přibližně v&nbsp;6.–1. století př. n. 1.$Přestože se Baskové dostali do područí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Římané')">*Římanů</span> (v&nbsp;1. století př. n. 1.), později <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Vizigóti')">*Vizigótů</span> (v&nbsp;6. a&nbsp;7. století) a&nbsp;nato <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Frankové')">*Franků</span> (v&nbsp;8. století), uchovali si svoji kulturní a&nbsp;společenskou jednotu, která zůstává dodnes jejich nejvýraznějším rysem. Dosud hovoří vlastním <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazykem</span> zvaným <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('baskičtina')">*baskičtina</span> (euskera), který je jediným neindoevropským jazykem v&nbsp;západní Evropě a&nbsp;jehož původ bývá hledán i&nbsp;ve spojitosti s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, kavkazské')">*kavkazskými jazyky</span>. Na území Španělska získali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('samospráva')">*samosprávu</span> krátkodobě v&nbsp;letech 1936–1937, znovu ji nabyli až po skončení frankistického režimu a&nbsp;vzniku autonomní provincie Baskicko (Euskadi) v&nbsp;roce 1979. Určitou míru samosprávy mají Baskové i&nbsp;v&nbsp;provincii Navarra. V&nbsp;současnosti lze zaznamenat bouřlivý politický, kulturní a&nbsp;jazykový rozvoj; baskičtí separatisté přesto dál usilují o&nbsp;plnou nezávislost. Věřící jsou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('katolík')">*katolíci</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šatava, Leoš')">Leoš Šatava</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tvrdý, Zdeněk')">Zdeněk Tvrdý</span>)