francouzský básník, kritik, esejista, překladatel; patří k&nbsp;takzvaným <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('básníci, prokletí')">*prokletým básníkům</span>. Měl všechny předpoklady získat pověst prokletého básníka: byl vyloučen z&nbsp;gymnázia; poté, co rozházel většinu zděděného majetku, na podnět svých příbuzných byl prohlášen za nesvéprávného a&nbsp;dán pod kuratelu (1844); dostal se do závislosti na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('alkohol')">*alkoholu</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('droga')">*drogách</span> (srov. autorovu studii //Umělé ráje//, 1860, v&nbsp;níž vypráví o&nbsp;svých drogových zkušenostech); byl pronásledován svými věřiteli a&nbsp;sužován venerickými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nemoc')">*chorobami</span>. Nejpádnějším důvodem pro získání pověsti prokletého básníka bylo jeho básnické dílo.$Baudelairova básnická tvorba se ocitá někde mezi romantickým a&nbsp;symbolistním konceptem tvorby. Ve sbírce //Les Fleurs du mal// (Květy zla, 1857, přepracováno 1861, poslední doplněné vydání knihy v&nbsp;roce 1868) dosáhl formální dokonalosti parnasistické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poezie')">*poezie</span>, svou poezii však obohatil o&nbsp;nové obsahy a&nbsp;postoje. Stavěl se proti pozitivistickému, objektivnímu popisu reality a&nbsp;za jádro básnické výpovědi pokládal zaujetí, subjektivitu. Navýsost moderní se stala jeho obrazotvornost, metaforika a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbolika')">*symbolika</span>.$Skutečnost, že ve své tvorbě zaměňoval tradiční <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hodnoty')">*hodnoty</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dobro')">*dobra</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zlo')">*zla</span>, měla své historické důvody: byla výrazem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('krize')">*krize</span> měšťácké společnosti a&nbsp;jejích hodnotových orientací. Baudelaire byl značně provokativní, nevázaný a&nbsp;nevybíravý také v&nbsp;oblasti sexu. V&nbsp;jeho milostném životě však sehrály hlavní roli pouze dvě ženy – Apolonie Savatierová, plavovlasá kurtizána zaměřená na klientelu z&nbsp;vyšší společnosti, a&nbsp;holka z&nbsp;ulice, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mulat')">*mulatka</span> Jeanne Duvalová. Této černé Venuši a&nbsp;osudové ženě Baudelaire věnoval báseň //Klenoty //(ze sbírky //Květy zla//). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pavelka, Jiří')">Jiří Pavelka</span>)