americká kulturní antropoložka; představitelka <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, konfiguracionistická')">*konfiguracionismu</span>. Studovala <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('literatura')">*literaturu</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poezie')">*poezii</span> na Vassar College; po roce 1909 pracovala jako učitelka a&nbsp;věnovala se sociální práci. Její první významnější prací byla kniha o&nbsp;anglické spisovatelce a&nbsp;bojovnici za ženská práva Mary <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Wollstonecraftová, Mary')">*Wollstonecraftové</span> (1759–1797). V&nbsp;roce 1919 zahájila Benedictová studia <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologie</span> na New School for Social Research v&nbsp;New Yorku, kde k&nbsp;jejím učitelům náleželi Alexander <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Goldenweiser, Alexander Alexandrovich')">*Goldenweiser</span> a&nbsp;Elsie Clews Parsonsová. Od roku 1921 psala pod vedením Franze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Boas, Franz')">*Boase</span> na Kolumbijské univerzitě disertační práci na téma //The Concept of the Guardian Spirit in North America// (Pojetí ochranného ducha v&nbsp;Severní Americe). Působila jako asistentka Franze Boase a&nbsp;v&nbsp;letech 1922 až 1926 prováděla <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('výzkum, antropologický terénní')">*terénní výzkum</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('indiáni')">*indiánských</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kmen')">*kmenů</span> Zuñi (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Zunijové')">*Zunijové</span>), Serrano, Cochiti a&nbsp;Pima, žijících na jihozápadě Spojených států amerických. V&nbsp;roce 1931 byla jmenována na Katedře antropologie Kolumbijské univerzity odbornou asistentkou a&nbsp;roku 1948, krátce před svou smrtí, řádnou profesorkou. V&nbsp;roce 1939 byla zvolena viceprezidentkou a&nbsp;o&nbsp;sedm let později prezidentkou Americké antropologické asociace.$Kniha Ruth Benedictové //Patterns of Culture// (1934, česky: //Kulturní vzorce//. Praha: Argo, 1999) je pokládána za pravděpodobně nejčtenější antropologickou studii anglosaského světa. Benedictová prohloubila a&nbsp;radikalizovala ideu sociálního <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('relativismus')">*relativismu</span>, kterou v&nbsp;americké antropologii razil Franz Boas. Zdůraznila, že <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('norma')">*normy</span> v&nbsp;různých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kulturách</span> představují široké rozpětí, které se vymyká morálně etickému hodnocení. Propracovala koncept integrovanosti kultury a&nbsp;zabývala se vlivem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vzor, kulturní')">*kulturních vzorců</span> na chování jedinců: Každý jedinec nese charakteristiku obecných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prvek, kulturní')">*kulturních rysů</span> a&nbsp;jedná podle kulturních vzorců své společnosti. Kultury jsou svojí povahou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('analogie')">*analogické</span> lidským osobnostem, to znamená, že každá kultura je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('koherence')">*koherentní</span>, komplexní a&nbsp;jedinečná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('entita')">*entita</span>, jejíž vysoce strukturované vnitřní vztahy vytvářejí množství významových rovin. Velkým zdrojem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('inspirace')">*inspirace</span> byla pro ni kniha Oswalda <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Spengler, Oswald Arnold Gottfried')">*Spenglera</span> //Der Untergang des Abendlandes// (Zánik Západu, 1918–1922). Spengler rozlišil dvě kontrastní osudové ideje – psychické konfigurace západních dějin: apollinskou klasického světa a&nbsp;faustovskou světa moderního. Apollinský člověk žil v&nbsp;uspořádaném kosmu, který harmonicky korespondoval se stavem jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('duše')">*duše</span>. Naproti tomu pro faustovského člověka moderní éry toužícího po nekonečnu je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konflikt')">*konflikt</span> podstatou a&nbsp;smyslem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('existence')">*existence</span>. Relevantnost Spenglerovy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teze')">*teze</span> se Ruth Benedictová pokusila prokázat na příkladu několika domorodých kultur. Vycházela přitom především z&nbsp;vlastního terénního výzkumu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pueblané')">*Pueblanů</span> (Zuniů a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hopiové')">*Hopiů</span>) obývajících pouštní oblasti jihozápadu Spojených států amerických, Boasových poznatků o&nbsp;indiánských kmenech severozápadního pobřeží Pacifiku (především <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kwakiutlové')">*Kwakiutlů</span>) a&nbsp;z&nbsp;výzkumu Dobuanů žijících na ostrově východně od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nová Guinea')">*Nové Guineji</span>, který prováděl novozélandský antropolog Reo Franklin <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Fortune, Reo Franklin')">*Fortune</span> (1903–1979). Základní rozdíl mezi kulturou a&nbsp;psychologickými dispozicemi severoamerických Pueblanů a&nbsp;Kwakiutlů se Ruth Benedictová pokusila uchopit prostřednictvím pojmů apollinský a&nbsp;dionýský, které použil Friedrich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nietzsche, Friedrich')">*Nietzsche</span> ve spise //Die Geburt der Tragödie aus dem Geiste der Musik// (Zrození <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tragédie')">*tragédie</span> z&nbsp;ducha hudby, 1872, česky: //Zrození tragedie//. Praha: A. Srdce, 1923 [1. vydání], //Zrození tragédie z&nbsp;ducha hudby//. Praha: Gryf, 1993). V&nbsp;průběhu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka, druhá světová')">*druhé světové války</span> Ruth Benedictová pracovala v&nbsp;Office of War Information ve Washingtonu, kde se věnovala „studiu kultur na dálku“ //(studying culture at a&nbsp;distance)//. Postupně se zabývala Rumunskem, Holandskem, Německem a&nbsp;Thajskem.$Největší proslulosti dosáhl její rozbor japonské civilizace shrnutý v&nbsp;knize //The Chrysanthemum and the Sword: Patterns of Japanese Culture// (Chryzantéma a&nbsp;meč: Vzorce japonské kultury, 1946) představující originální pokus uplatnit konfiguracionistický model při výkladu kolektivní povahy moderního národa; použila zde koncept „kultura hanby“ (viz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hadži')">*hadži</span>). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Budil, Ivo T.')">Ivo T. Budil</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)
$${img{images/Benedict_Ruth.jpg}{alone}}$Ruth Fulton Benedictová (1887-1948)