etnikum obývající historické území podél dolního toku řeky Gangy a v deltě Gangy a Brahmaputry, na severu ohraničené podhůřím východního Himálaje, na jihu Bengálským zálivem. V současnosti tvoří většinu obyvatel Lidové republiky Bangladéš (asi 144 milionů, odhad z roku 2006) a indického svazového *státu Západní Bengálsko (80 milionů, odhad z roku 2001). Bengálci jsou indoevropského původu (*Indoevropané) a obvykle bývají zařazováni do jižní větve *europoidní rasy. *Bengálština patří k východní skupině *indické (*indoárijské) větve *indoevropské jazykové rodiny; vyvinula se spolu s *urijštinou, *ásámštinou a *bihárskými jazyky ze středoindického prákrtu mágadhí na přelomu 1.–2. tisíciletí (k nejstarším památkám patří mystické buddhisticky zaměřené písně //čarjápada// z 9.–12. století) a její rozkvět lze datovat do 15. století. Počtem mluvčích patří mezi nejrozšířenější *jazyky světa (podle různých *pramenů zaujímá 4.–6. místo). Mezi *náboženství vyznávaná Bengálci patří *hinduismus, *islám, *křesťanství a *buddhismus. (Jan Filipský)