francouzský spisovatel, esejista, novinář; stoupenec a&nbsp;popularizátor poválečné levicově orientované větve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('existencialismus')">*existencialismu</span>. Studium <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('filozofie')">*filozofie</span> (diplomová práce na téma Křesťanská <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metafyzika')">*metafyzika</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('novoplatonismus')">*novoplatonismus</span>), od roku 1938 novinář s&nbsp;výrazným angažmá za samostatnost Alžírska, za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka, druhá světová')">*druhé světové války</span> člen <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hnutí')">*hnutí</span> odporu.$V poválečném období se dostal do sporů s&nbsp;Jeanem-Paulem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sartre, Jean-Paul')">*Sartrem</span> a&nbsp;dalšími levicovými intelektuály o&nbsp;pojetí moderní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('revoluce')">*revoluce</span>; odmítal jejich koncepci totální revoluce a&nbsp;stavěl se za revoluční uměřenost. To vyplývalo z&nbsp;jeho chápání existenciální filozofie, kterou ztvárňoval ve svých románech a&nbsp;dramatech ve třech krocích: popis absurdní situace člověka – revolta proti poměrům absurdity – uměřenost. Člověk touží po smyslu v&nbsp;moderním světě, ale žádný nenachází; ocitá se osamocen, jako cizinec mezi ostatními cizinci, a&nbsp;revoltuje proti absurditě svého života. Během revoluce zjišťuje, že sdílí své osamění s&nbsp;jinými lidmi, že revolta je zdrojem mezilidské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('solidarita')">*solidarity</span>. Revoluci jsou ale dány meze; musí být uměřená životu v&nbsp;typicky existencialistické figuře „života navzdory“ všemu. Roku 1957 získal Camus Nobelovu cenu za literaturu. Česky vyšlo například: //Člověk revoltující//, 1990; //Cizinec//, 1947; 1966; //Mor//, 1963 ad. (Břetislav Horyna)