termín scholastické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teologie')">*teologie</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('filozofie')">*filozofie</span>, který vychází z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aristotelés ze Stageiry')">*Aristotelovy</span> nauky o&nbsp;čtyřech příčinách //(aitiai)//. Scholastikové rozlišovali dvě vnitřní příčiny //(causae internae)//, a&nbsp;to //causa materialis//, která představuje to, z&nbsp;čeho věc vzniká, a&nbsp;//causa formalis//, to, čím věc získává své vlastnosti; a&nbsp;dále dvě vnější příčiny //(causae externae)//, a&nbsp;to //causa efficiens//, zapříčiňující příčina, a&nbsp;//causa finalis//, účelová, tj. důvod existence věcí. Podle scholastické terminologie je příčina a&nbsp;to, co je zapříčiněno, vždy odlišné, proto scholastikové neuznávali z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('novoplatonismus')">*novoplatonismu</span> vycházející termín //causa sui// (příčina sebe sama) jako platný. Znovu ho zavedl až René <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Descartes, René')">*Descartes</span> ve svém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('důkaz boží existence, ontologický')">*důkazu boží existence</span>, po něm ho využil ještě Baruch <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Spinoza, Baruch')">*Spinoza</span> a&nbsp;Georg Wilhelm Friedrich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hegel, Georg Wilhelm Friedrich')">*Hegel</span>. (Břetislav Horyna)