sdružení horníků, 2) příspěvek cechu, též příspěvek na společný hodokvas. V současné němčině je //Zeche// výraz 1) pro důl [užívaný v Porúří], 2) pro útratu v hospodě [//zechen//, „nemírně popíjet“, //Zecher//, „pijan, kamarád z mokré čtvrti“]):$1. volné monopolní středověké *organizace malých řemeslníků a *obchodníků ve vrcholném a pozdním *středověku i v raném *novověku. Stanovy cechů, v jejichž čele stáli cechmistři, určovaly pracovní dobu, kvalitu, množství (někdy i cenu) výrobků a postihy za šizení. Původně chránily před konkurencí, kontrolovaly *trh a hájily stavovské zájmy svých příslušníků. Cílem bylo vyloučit konkurenci uvnitř *města a udržet si monopolní pozici, proto vzbuzovaly nevoli panovníků (například Karla IV.), kteří je pokládali za překážku volného trhu. Cechy se nejprve objevily v Itálii v 10. století (v italských středověkých městských státech přebíraly dočasně i politickou moc), později i ve Francii.$V *českých zemích jsou cechy doloženy od 13. století, vrchol v 15. století. Strnulá cechovní pravidla a monopol výroby se s rozvojem trhu stávaly překážkou, která byla od 2. poloviny 18. století postupně odstraňována. Zanikly vydáním *patentu č. 227 o živnostenském řádu z 20. 12. 1859, který nastolil svobodu podnikání – *liberalizaci (legalizováno obchodním zákoníkem ze 17. 12. 1862). Obě tyto normy otevřely cestu k rozvoji *kapitalismu.$2. výrobní a organizační jednotka uvnitř podniku tvořící technologicky nebo místně uzavřený celek, provoz. (František Čapka, Jaroslav Malina)