cena zboží a služeb se na *Předním východě tvořila na trhu v obchodní čtvrti, v *přístavu nebo u městské *brány z porovnání nabídek zde přítomných *obchodníků (*obchod) a vyjadřovala se obvykle váhou *obilí nebo *stříbra (*platidlo). Byla ovlivněna spíše nabídkou, protože poptávka byla relativně konstantní a vcelku nepružná (velký počet samozásobitelů, malá ochota k investicím, ukládání volných prostředků do pozemků, případně jejich tezaurace). Vládci sice vydávali v různých nápisech, *ediktech a *zákonech cenové tarify (alespoň pro domácí produkci), jiné písemné dokumenty však ukazují, že tarify ve srovnání se skutečně platnými cenami byly zhusta nerealistické a mohou maximálně svědčit o relativním poměru mezi druhy zboží. Jde zpravidla o propagandu, která měla chválit *vládu dotyčného *krále jako dobu blahobytu. Ceny, především potravin a obilí, podléhaly výkyvům v závislosti na úrodě a ročním období (po žních klesaly, v době setí a před žněmi stoupaly), kurzy *kovů zase kolísaly podle dostupnosti a plynulosti dodávek dálkového obchodu. Tak počátkem 2. tisíciletí př. n. l. v *Anatólii stála l mina (*míry a váhy) *cínu kolem 4 šekelů stříbra (doložené relace: 5,5–10:1 při prodeji, 12–17:1 při nákupu; poměr *zlata a stříbra se pohyboval v rozmezí 4–9:1 podle nabídky a kvality kovu; poměr *mědi a stříbra byl 80–180:1 při nákupu a 97–240:1 při prodeji). Jedna *textilie o váze 5 min se v *Malé Asii pořídila za 5–6 šekelů stříbra. Dům o rozloze 35 m2 se ve starobabylonské době prodával za 16 šekelů stříbra, zatímco jeho *nájem činil kolem 2 šekelů ročně. Míra pole přišla na 115 šekelů, stejná rozloha *zahrady na 300 šekelů, srovnatelný ladem ležící pozemek naopak na 85 šekelů stříbra, roční *pacht pak opět zhruba na osminu až desetinu jejich ceny. Dobytče nebo osel byli ceněni téměř stejně vysoko jako dům (10–15 šekelů), protože se počítalo i s jejich pomocí při obdělávání půdy, *transportu apod. Ovce skýtající *vlnu stávala do 2 šekelů, kdežto vepř, který dával jen maso, sotva desetinu. Cena obilí ve starobabylonské době prudce stoupla. Z původní částky l šekelu za míru *ječmene, se za *Chammurapiho vlády zvedla na 1,5 šekelu, aby na konci panování jeho dynastie dosáhla zhruba čtyřnásobku! Byl to patrně výsledek válek, celkového úpadku a možná též postupujícího zasolování půdy, protože obecně cena obilí si udržovala poměrně konstantní hladinu. Dlouhodobě klesající cenu vykazuje na Předním východě *železo. Zatímco ve staroasyrských *obchodních osadách se počátkem 2. tisíciletí př. n. l. prodával l šekel železa za 40 šekelů stříbra, v novoasyrské době se poměr snižuje až šestsetkrát. *Příčina tkví v rozšíření nalezišť, zdokonalené *technologii, ve změně užití a hodnocení kovu, který se z nejvzácnější prestižní suroviny k výrobě šperků a ceremoniálních předmětů stává běžně dostupným materiálem. V *perské říši dochází k *inflaci kvůli přílivu stříbra z válečných výprav, z kořisti a vysokých *tributů (*daně). (Jana Součková)