původně (ve starověkém *Římě od 5. století př. n. l., za *republiky, jako *úřady římských *cenzorů se zachovaly až do *vlády *císaře Domitiana – 81–96 n. l.); označovala majetkový odhad občanů //(census populi)// a jejich rozdělení do pěti tříd. Později cenzurou rozumíme úřední zkoumání všech informací, které jsou určené k zveřejnění (zejména tiskem). Jako úřad vznikla po vynalezení *knihtisku (zavedena bulou *papeže Sixta IV. v roce 1471). V církevních okrscích byli cenzory *biskupové, jinak administrátoři. Koncem 15. století byla již všeobecným jevem a nabyla na významu rozšířením periodického tisku. Čas od času byla v *českých zemích zrušena (1815–1819, 1848, 1968), ale opět zavedena. Teprve *ústava z roku 1920 (§ 113) garantovala svobodu tisku, avšak tiskový dohled existoval nadále. Cenzura byla obnovena po únoru 1948, teprve po listopadu 1989 byla opět zrušena. (František Čapka)