ruský přírodovědec a historik. V letech 1837–1842 navštěvoval elitní lyceum v Carském Selu (nyní Puškin, Rusko). Studia na přírodovědecké fakultě v Petrohradě absolvoval v letech 1843–1849. V letech 1853–1857 se zúčastnil expedice, kterou vedl estonský přírodovědec a embryolog německého původu Karl Ernst von *Baer (1792–1876), na řece Volze a v Kaspickém moři. V následujícím dvacetiletí Danilevskij vedl výzkumy rybářství v Černém a Kaspickém moři.$V knize //Rossija i Jevropa//: //Vzgljad// //na kuľturnyje i// //političeskije otnošenija Slavjanskogo mira k Germano//-//Romanskomu //(Rusko a Evropa: Pohled na kulturní a politické vztahy slovanského a německo-románského světa, časopisecky 1869, knižně 1871) předložil koncepci kulturně-historických typů (*civilizací) a kategorie kulturně-historických aktivit (*víra, *politika, ekonomická produkce a *kultura). Danilevskij stanovil deset kulturně-historických typů: 1. egyptský, 2. čínský, 3. asyrsko-babylonsko-fénický, chaldejský (starosemitský), 4. indický, 5. íránský, 6. hebrejský, 7. řecký, 8. římský, 9. arabský (novosemitský), 10. německo-románský (evropský). Lze k nim přiřadit také dva kulturně-historické typy, které se vztahují k americkému kulturnímu okruhu – mexický a peruánský. Kulturně-historické typy procházejí analogickým cyklem jako živé systémy – fázemi mládí, zralosti a stáří. Danilevskij aplikoval metody přírodovědného výzkumu na společenské vědy. Využitím přírodovědného pohybu navíc dospěl k určení stálého vzniku, vývoje a zániku kulturně-historických typů. Podle Danilevského dosavadní německo-románský (evropský) kulturně-historický typ své historické poslání již splnil a jeho roli převezme slovanský kulturně-historický typ.$Danilevského koncepce směřovala k prosazení *panslavismu, který považoval za boj s expanzí *Západu. Posláním Ruska je dosáhnout svobody a sjednocení slovanských národů v jeden kulturně-civilizační celek. Přednosti Ruska spatřoval v důsledném využití pravého *křesťanství, zavržení *kolonizace a mocenské uzurpace nových území a v boji za emancipaci a *svobodu.$Danilevskij zaujímal kritický postoj k evoluční teorii Charlese *Darwina. Ve dvousvazkové a nedokončené práci //Darvinizm: Kritičeskoe issledovanie// (Darwinismus: Kritický výzkum, I. 1885, II. 1889) se pokusil shrnout dobové argumenty polemizující s relevancí Darwinovy teorie. Danilevskij představuje originálního myslitele, který geniálním způsobem anticipoval pluralistickou koncepci kultury a cyklickou teorii vývoje *sociokulturních systémů. (Barbora Půtová)