metoda datování, založená na studiu letokruhů dřevin. Při příčném průřezu dřeviny můžeme pozorovat letokruhy, z jejich počtu je možno zjistit, jak byl strom starý. Každý letokruh je složen z hustě nahloučených malých buněk, které vznikly během podzimu a zimy a větších světlejších méně nahloučených buněk z období rychlého růstu na jaře a v létě. Počet letokruhů udává pak počet roků růstu dřeviny. Nerovnoměrnost v přírůstcích, velikost šířky letokruhů je ovlivněna úspěšností v období růstu, závisí tedy na výkyvech *klimatu, na množství slunečního záření a je tedy pro každý rok charakteristická, jiná. Metoda je použitelná jak pro jehličnaté, tak i pro listnaté stromy. (Viz též *metody datování v antropologii a archeologii.) (Jaroslav Malina)