1. velitel desetičlenné římské vojenské jednotky (dekurie);$2. člen rady ve *městech římského a latinského práva v *římské říši; dekurionát byl vyhrazen především zámožným vrstvám provinčních měst a předpokládal beztrestnost, svobodné narození a určitý majetek. Poté, co stav dekurieů dovedl města k hospodářskému a kulturnímu rozkvětu – do 3. století n. l., stali se dekuriové od 4. století zdrojem *daní a tím byli hospodářsky často ruinováni. (František Čapka)