v 5.–4. století př. n. l. byl takto v *Athénách označován politik, který se opíral o lidové masy a zastupoval jejich zájmy. Avšak již antičtí kritikové používali tento výraz v dnešním smyslu, tedy jako označení nevěcného, klamného řečníka, využívajícího líbivé fráze, nesplnitelné sliby, překrucování faktů a neznalosti, předsudky a emoce posluchačů. (František Čapka)