jeden z&nbsp;aktuálních modelů demokratického režimu, rozvíjený od tzv. deliberativního obratu v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teorie')">*teorii</span> demokracie na počátku 90. let 20. století. Autoři jako Jürgen <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Habermas, Jürgen')">*Habermas</span> usilovali o&nbsp;jakousi „střední cestu“ mezi liberálním (reprezentativním, agregativním) modelem demokracie (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('demokracie, liberální')">*demokracie, liberální</span>), který se příliš soustředí na formální proces legitimace <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autorita, politická')">*politické autority</span> v&nbsp;podobě voleb a&nbsp;na individuální práva, a&nbsp;modelem republikánským (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('demokracie, participační')">*demokracie, participační</span>; <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('republikanismus')">*republikanismus</span>), který je podle něj příliš eticky „zatížen“, případně není v&nbsp;současných podmínkách uskutečnitelný. V&nbsp;deliberativní demokracii jsou za klíčový zdroj politické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('legitimita')">*legitimity</span> a&nbsp;zároveň společenské soudržnosti považovány výsledky veřejné diskuse probíhající v&nbsp;rámci férově nastavených procedur (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('instituce')">*institucí</span>), přičemž tyto výsledky jsou pro politické představitele závazné. V&nbsp;tomto modelu má tudíž silné postavení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost, občanská')">*občanská společnost</span> složená z&nbsp;nezávislých a&nbsp;veřejně aktivních organizací.$Výhodou deliberace je podle jejích zastánců <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('imperativ')">*imperativ</span> podřídit politická rozhodnutí racionálnímu dialogu zainteresovaných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('občan')">*občanů</span>, čímž zároveň dojde k&nbsp;posílení prvku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('demokracie')">*demokracie</span>. V&nbsp;ideálním případě směřuje tento proces k&nbsp;racionálně ospravedlněnému konsenzu, tedy takovému, který je podložen všeobecně přijatelnými argumenty. Požadavek férovosti podmínek a&nbsp;vyslechnutí všech relevantních argumentů zároveň slouží jako pojistka proti etnicky, nábožensky, sexuálně a&nbsp;podobně motivovanému <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vyloučení, sociální')">*sociálnímu vyloučení</span>. Z&nbsp;širšího hlediska vybízí teorie deliberativní demokracie k&nbsp;opuštění tzv. distributivního paradigmatu v&nbsp;politickém myšlení vyzdvihujícího význam principů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('spravedlnost, distributivní')">*distributivní spravedlnosti</span>, a&nbsp;k&nbsp;zaměření se na způsob formování politické vůle. (Pavel Dufek)