špičáky, jsou u placentálních savců první zuby za řezáky, původně čtyři, tj. v každé polovině čelisti jeden horní a jeden dolní špičák; v první generaci jsou mléčné, ve druhé generaci stálé špičáky. Mohou být nápadně zvětšené (šelmy, samci některých primátů) nebo naopak chybět (hlodavci). Lidské špičáky jsou protáhlé jednokořenové zuby, korunka vybíhá v ostrý hrot, který má po stranách boční řezací hrany. *Distální řezací hrana je oproti *mesiální delší. Kořen je dlouhý a je ze stran oploštělý. Osa kořene se odklání od korunky distálním směrem. Jsou to nejsilnější a nejhlouběji zakotvené zuby celého chrupu (horní špičák je mohutnější). Dřeňová dutina má tvar korunky, kořenový kanálek je většinou jeden. (Jiří Gaisler, Michaela Račanská, Lenka Vargová)