řezáky, jsou u placentálních savců, kteří mají původně samostatnou mezičelist (//os incisivum//), horní zuby vsazené do mezičelisti a proti nim stojící dolní zuby; v první generaci jsou mléčné, ve druhé generaci stálé řezáky. Lidské řezáky jsou jednoduché jednokořenové *zuby s lopatovitou korunkou (horní řezáky) nebo dlátovitou korunkou (dolní řezáky), která je zakončena kousací hranou. Největším řezákem je horní střední řezák, zatímco horní boční řezák je menší. U dolních řezáků je poměr mezi velikostí korunek obrácený. Kořen řezáků je většinou rovný, konický a lehce ze stran oploštělý. Hrot kořene bývá zahnut distálně. Dřeňová dutina kopíruje tvar korunky, kanálek je jeden. (Jiří Gaisler, Lenka Vargová)