stoličky, jsou u placentálních savců nejvíce vzadu (kaudálně) ležící zuby, které nemají předchůdce v mléčném chrupu; existují tedy jen stálé stoličky. Termín mléčné stoličky, užívaný v anatomii člověka, odpovídá termínu mléčné třenáky v pojetí *zoologie, *mammaliologie i veterinární anatomie. V lidském chrupu jsou to nejmohutnější zuby s hranolovitou korunkou. Na kousací ploše jsou čtyři zaoblené hrbolky, které jsou odděleny hlubokou mezihrbolkovou brázdou. Velikost stoliček klesá distálním směrem (největší jsou první stoličky, nejmenší stoličky třetí). Kousací plocha horních stoliček má tvar zaobleného kosočtverce. Ostré úhly leží mesiovestibulárně a distopalatinálně. Ve vrcholech kosočtverce jsou umístěny dva bukální a dva palatinální hrbolky. Rýha, která odděluje jednotlivé hrbolky, má tvar šikmo položeného písmene „H“. První horní stolička je největším a funkčně nejvýznamnějším zubem horního oblouku. Na palatinální straně korunky bývá někdy přítomen vedle mesiopalatinálního hrbolku přídatný hrbolek //*tuberculum anomale Carabelli//. Druhá a třetí horní stolička má často jen tři hrbolky. Třetí horní stolička není často prořezána nebo není vůbec založena (*zuby, redukce). Okluzní plocha dolních stoliček má tvar obdélníka. Hrbolky jsou umístěny ve vrcholech jednotlivých úhlů, mezihrbolková rýha má tvar kříže. U první dolní stoličky, která je největším a funkčně nejdůležitějším zubem dolního oblouku, je pravidelně přítomen pátý hrbolek (leží distálně), mezihrbolková rýha se kolem něj rozštěpuje. Třetí dolní stolička má velmi variabilní tvar korunky a podobně jako třetí horní stolička bývá často neprořezaná. Moláry jsou vícekořenové zuby. Horní jsou tříkořenové (dva kořeny vestibulární, jeden palatinální), dolní dvoukořenové (jeden *mesiální, druhý *distální). Třetí stoličky mohou mít pouze jeden kořen, někdy může být počet kořenů zvětšen. Dřeňová dutina kopíruje tvar korunky, kořenové kanálky prostupují jednotlivými kořeny. (Jiří Gaisler, Michaela Račanská, Lenka Vargová)