dnešní Tell Mardích, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lokalita')">*archeologická lokalita</span> 50 km jižně od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aleppo')">*Aleppa</span> (Sýrie). <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tell')">*Tell</span> s&nbsp;11 hlavními sídlištními vrstvami, sahajícími od přelomu 4. a&nbsp;3. tisíciletí př. n. l. do 6. století n. l. První palácová architektura zde vzniká již kolem roku 2500 př. n. l. Vrstva IIB1 (asi 2400–2250 př. n. l.): <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*město</span> sestávající z&nbsp;opevněné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('akropole')">*akropole</span> a&nbsp;podhradí. Na akropoli palác G s&nbsp;ústředním dvorem, kolem něhož se nacházejí rezidenční a&nbsp;správní prostory, snad i&nbsp;„pokladnice“. Ve třech místnostech paláce bylo nalezeno asi 17 000 klínopisných hospodářských, historických, lexikálních, literárních, náboženských a&nbsp;právních textů v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sumerština')">*sumerštině</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('eblajština')">*eblajštině</span>, nejdůležitější pramen pro dějiny <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrie</span> ve 3. tisíciletí př. n. l. Tabulky byly ukládány v&nbsp;místnostech podle tematických celků na dřevěných policích, popřípadě v&nbsp;nádobách. V&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekundární')">*sekundární</span> poloze byly nalezeny dva nápisy egyptských vládců na kameni (Rachef, okolo roku 2500 př. n. l., Pjópej I., 2332–2283 př. n. l.). V&nbsp;královských skladech byly uloženy i&nbsp;suroviny, mimo jiné asi 22 kg dováženého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lapis lazuli')">*lapisu lazuli</span>. Stěny paláce zdobeny plastickou figurální kompozicí z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mramory')">*mramoru</span>, jejíž vyobrazení byla obložena <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zlato')">*zlatem</span> a&nbsp;drahokamy. Vyskytla se i&nbsp;díla sochařská (nevěsta v&nbsp;závoji, dva sluhové nesou džbán na tyči) a&nbsp;zdi budovy nesly výzdobu ornamentálními <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('freska')">*freskami</span> provedenými v&nbsp;bílé, červené a&nbsp;černé barvě. Pod <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stavba')">*stavbou</span> se původně nacházely pohřební kobky, z&nbsp;nichž byla doposud prozkoumána jediná, zcela vyloupená. Tento okrsek s&nbsp;celým městem podlehl zkáze nejspíše v&nbsp;důsledku expanze staroakkadské říše za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sargon')">*Sargona</span> Akkadského. $K obnově Ebly došlo kolem roku 2100 př. n. l., kdy vznikl severně od akropole tzv. Starý palác s&nbsp;přilehlým předhradním osídlením. Vrstva IIIA–B (asi 1950–1600 př. n. l.): nové město, sestávající opět z&nbsp;akropole a&nbsp;podhradí, do jehož <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('opevnění')">*opevnění</span> byla pojata plocha o&nbsp;celkové rozloze asi 55 ha. Panovníci Ebly tehdy sídlili v&nbsp;přestavěném Starém paláci (fasáda s&nbsp;třemi věžemi). Na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('akropole')">*akropoli</span> se nacházel <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrám</span> bohyně Ištary (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Inanna')">*Inanna</span>) a&nbsp;palác panujícího <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*krále</span> (v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sektor')">*sektoru</span> E). Střední okruh staveb tvoří na sever od akropole chrám N, patrně zasvěcený bohu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slunce (Slunce)')">*slunce</span> Šamašovi (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Utu')">*Utu</span>), a&nbsp;na severozápad od ní Severní palác, zřízený po vyklizení Starého paláce někdy kolem roku 1750 př. n. l., jakož i&nbsp;přilehlý posvátný okrsek bohyně Ištary s&nbsp;chrámem P2 a&nbsp;stavbou P3. Jihozápadně od akropole vznikl dále Západní palác, sídlo následníka trůnu, a&nbsp;též chrám B, připisovaný bohu Rešefovi, jakož i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svatyně')">*svatyně</span> B2, určená patrně kultu předků královského rodu. V&nbsp;Severním paláci, vybaveném prostorným trůnním sálem, byl nalezen soubor řezeb ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slonovina')">*slonovině</span>, zdobících kdysi interiér paláce i&nbsp;jeho nábytek, v&nbsp;domácím i&nbsp;egyptském slohu (egyptská božstva Sobek, Hor, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hathora')">*Hathora</span> a&nbsp;dvě podoby hlav s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Usir')">*Usirovou</span> korunou //atef// – obrazy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zbožnění')">*zbožněných</span> králů Egypta). V&nbsp;blízkém Ištařině chrámu P2 (stavba typu zvaného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('megaron')">*megaron</span>) byl odkryt soubor monumentálních sochařských zpodobení zdejších králů a&nbsp;královen i&nbsp;dalších osobností. Velmi zvláštní stavba P3 představuje velkou obdélníkovou terasu (52,5x42 m), vyzděnou z&nbsp;kamene, s&nbsp;vnitřním, rovněž obdélníkovým dvorem bez vchodu (23,2x12,4 m). Jde snad o&nbsp;místo, kde byli chováni posvátní lvi bohyně Ištary. Funkce Západního paláce, vybaveného opět nádvořím a&nbsp;velkým trůnním sálem, jako rezidence následníka trůnu je doložena mimo jiné nálezy velkých zásobních nádob s&nbsp;otiskem pečetního válečku s&nbsp;vyobrazením boha Hadada (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Iškur')">*Iškur</span>) a&nbsp;bohyně Chepat z&nbsp;Aleppa, darujících pomocí egyptského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbol')">*symbolu</span> //anch// život muži v&nbsp;královském úboru, avšak bez tiáry, synu panovníka jménem Indilimgur, uvedeného na jediné klínopisné tabulce, v&nbsp;paláci nalezené. K&nbsp;povinnostem následníka trůnu náležela však v&nbsp;Eble i&nbsp;péče o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult')">*kult</span> zesnulých, jak dokládá výskyt tří bohatých pohřbů v&nbsp;suterénu Západního paláce. Pohřeb „kněžny“, uložený kolem roku 1850 př. n. l., obsahoval četné keramické nádoby, šest zlatých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náramek')">*náramků</span> zdobených <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('granulace')">*granulací</span>, zlatou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jehlice')">*jehlici</span> s&nbsp;hlavicí v&nbsp;podobě hvězdy, zlatý kroužek s&nbsp;granulací (náušnice?) a&nbsp;skvostný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náhrdelník')">*náhrdelník</span> s&nbsp;ústředním <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('medailon')">*medailonem</span> z&nbsp;šedého kamene se zlatými závěsky. „Pán s&nbsp;kozorohy“ byl pochován kolem roku 1750 př. n. l., jak ukazuje stříbrná hlavice egyptského kyje či žezla s&nbsp;kartuší 9. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('faraon')">*faraona</span> 13. dynastie (asi 1770–1750 př. n. l.) jménem Hetepibré. Z&nbsp;jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrobka')">*hrobky</span> pochází větší počet zlatých závěsků a&nbsp;knoflíků, kostěný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('talisman')">*talisman</span> ozdobený řezbami zachycujícími snad uctívání zesnulého panovníka, stříbrná miska s&nbsp;klínopisným nápisem uvádějícím jméno Immeja bez titulu a&nbsp;bronzové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zbraně a&nbsp;zbroj')">*zbraně</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekera')">*sekyry</span>), ozdoby a&nbsp;nástavce //(protomai)// s&nbsp;podobami kozorohů (odtud pojmenování hrobky). Městská skládka se v&nbsp;době po roce 1700 př. n. l. nacházela uvnitř <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradeb</span> na sever od Severního paláce a&nbsp;v&nbsp;odpadu se nalezla mimo jiné slonovinová soška muže nesoucího gazelu a&nbsp;egyptský skarab. Vnější, obvodový okruh staveb Ebly sestával z&nbsp;opevnění monumentální <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradbou</span> z&nbsp;dusané <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hlíny')">*hlíny</span> o&nbsp;celkové délce přes 2,5 km, vysokou 18–22 m a&nbsp;silnou téměř 45 m, a&nbsp;z&nbsp;pevnostních komplexů, které byly její součástí (prozatím prozkoumány tři z&nbsp;nich). Archeologický výzkum Ebly v&nbsp;letech 1964–1996 uskutečnil italský archeolog Paolo Matthiae. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Charvát, Petr')">Petr Charvát</span>)