hornaté území mezi Mrtvým mořem a&nbsp;Akabským zálivem. Název snad vznikl od načervenalé barvy tamních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('horniny')">*hornin</span>. Edóm se ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starém zákoně</span> rovněž nazývá Seír. Bylo to území semitského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kmen')">*kmene</span> Edómcú, které Starý zákon považuje za potomky Ezaua, bratra <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jákob')">*Jákoba</span>, a&nbsp;tedy za příbuzné hebrejsko-izraelských kmenů. Edómci vytvořili vlastní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*stát</span> ještě před vznikem izraelské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('monarchie')">*monarchie</span>. Seznam osmi edómských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*králů</span> se zachoval ve Starém zákoně Gn 36,31–39 a&nbsp;l Pa 1,43–54. Hlavními <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*městy</span> Edómu byla Bosra a&nbsp;Sela (Skála), jejíž jméno přežívalo v&nbsp;řecko-latinské formě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Petra')">*Petra</span>, což byl název hlavního města pozdějšího nabatejského (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nabatejci')">*Nabatejci</span>) <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('království')">*království</span>, které usilovalo o&nbsp;přístup k&nbsp;Akabskému zálivu v&nbsp;Rudém moři, jenž byl předpokladem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obchod')">*obchodu</span> s&nbsp;jižní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Arábie')">*Arábií</span>, i&nbsp;o&nbsp;získání tamních nalezišť rudy. S&nbsp;Edómem bojoval <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Saul')">*Saul</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('David')">*David</span>, který si Edóm podmanil. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šalomoun')">*Šalomoun</span> vybudoval na území Edómu u&nbsp;přístavu Esjón-geber tavírny rudy. Po rozpadu Šalomounovy říše na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('judské království')">*judské království</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('izraelské království')">*izraelské království</span> získal Edóm v&nbsp;boji nezávislost. Později se však musel podrobit asyrské a&nbsp;novobabylonské říši, nakonec značnou část jeho původního území obsadily kmeny Nabatejců. V&nbsp;helénisticko-římské době se Edóm nazýval Idumea a&nbsp;Edómci Idumejci. V&nbsp;roce 126 př. n. l. získal Idumeu Jan Hyrcanus a&nbsp;judaizoval ji. Idumejcem byl také Héródés Veliký a&nbsp;jeho otec Antipatros. Jinak však Edóm-Idumea již do historického vývoje nezasáhla. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*Kultura</span> Edómu byla v&nbsp;biblické době příbuzná sousední kultuře hebrejsko-izraelské a&nbsp;moábské, stejně tak i&nbsp;edómský <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyk</span>. Vlastní edómská literatura se však nezachovala. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sadek, Vladimír')">Vladimír Sadek</span>)